A pak, když něco uděláte špatně, přitahujete špatné, přilákáte špatný typ lidí, špatnou situaci, špatného ducha. (Ano, Mistryně.) Proto je zásluha nanejvýš důležitá. Morálka je váš štít v tomto světě. (Ano, Mistryně.) Bůh vám samozřejmě pomůže, ale také vy si musíte pomoci sami.
(Pokud lidé činí pokání, půjdou přímo do Nebe, jen takhle? ) Tento život, ano. Ale ne jen takhle „jen takhle“. Bůh Čtvrté Úrovně, podala jsem u Něho žádost, aby vzal tyto lidi. Aby byli buď Jeho občany nebo přechodně na chvíli, dokud je dostatečně nevyčistím, aby šli nahoru, protože tito lidé nemohou jít rovnou nahoru do Tim Qo Tu Země. Stále mají nějaké zbytky špatné karmy, hříchu a ega. I na Páté Úrovni stále máte 1% ega. Požádala jsem tedy Pána Čtvrté Úrovně, aby je přijal. A Pán Čtvrté Úrovně, samozřejmě, On může prověřit, kdo opravdu lituje, kdo ne. (Och, ano.) Nemůžete jen říct: „Och, kaju se, kaju se,“ a pokleknout a požádat o odpuštění, a je hotovo. Není to tak. Musí to být od srdce. Opravdu litující, opravdu kajícný. A moji strážci, Božstva Ihôs Kư, je také zkontrolují. Možná můžete podvést mě, ale Je nemůžete oklamat. Takže, to záleží. Pokud skutečně činí pokání, a [mají] výčitky svědomí a opravdu se chtějí vrátit zpět ke svému původnímu Já, ke své Vlastní přirozenosti, být blízko Boha, poznat Boha více, pak mohou. Ale nejen říct, dobře, učinit pokání nebo vypadat jako kající se. Ne, ne, ne, ne. Také ani žáci nemohou. Pokud žáci dělají potíže komukoli nebo mně, dostanou trest, ještě horší. Protože oni vědí, jak se chovat správně, ale dělají špatnosti. Obzvláště, pokud dělají špatnosti Mistryni, ale já jim odpouštím a snažím se velmi tvrdě jim pomoci. (Děkujeme Vám, Mistryně.) Ale někdy musí podstoupit trest. Na dlouho nebo na krátko, to záleží, co mají ve svém srdci. (Ano, Mistryně.)
Někdy je jejich úroveň příliš nízká, z pekla, blízko pekla nebo tak něco, takže to nějakou dobu trvá, a stále mi mohou ubližovat, úmyslně. Jim je velmi obtížné pomoci. Je to opravdu velká oběť pomáhat těmto lidem, musíte dát něco výměnou. A někdy to ani nedokážete. (Ano, Mistryně.) Kvůli férovosti vesmíru. (Ano, Mistryně.) Někteří lidé dělají špatnosti, ale mají výčitky svědomí, oni to nechtěli dělat. Jsou prostě příliš nevědomí, zapomněli přemýšlet nebo jsou příliš ovlivněni ostatními, nebo špatným duchem nebo něčím. Potom je snadné je zachránit, nebo lépe než žáky, kteří dělají špatné věci Mistryni. Proto Buddha řekl, kdokoli škodí Buddhům, půjde do neúprosného pekla, to znamená navždy! Nikdo jim nemůže pomoci, ani Samotný Buddha. Pamatujete si na Maudgalyayanu? Jeho matka pomlouvala Buddhu a sanghu, a šla do takového velkého pekla, a Buddha jí nechtěl pomoci, nebo nemohl, a žádal celou sanghu, aby pomohla. Vzpomínáte si? (Ano.) Všichni Jeho žáci pomáhali se spoustou rituálů a nabídkami a Maudgalyayana činil pokání a pomáhal a chodil nahoru a dolů, aby navštěvoval peklo a propůjčoval svoji energii. (Ano, Mistryně.)
V pořádku. Zodpověděla jsem už všechno? Myslím tím vaše dosavadní otázky? (Ano, Mistryně) Dobře. Když horliví démoni přeměňují některé oběti COVIDu-19 na zombie, nebo na poloviční zombie, na Alzheimerovy pacienty, znamená to, že pro ně nikdy nebude lék? Doposud ne. Existují nějaké další nemoci, které nejsou opravdu nemocemi, jako Alzheimerova choroba, ale jsou negativním fungováním horlivých démonů? Och, docela málo. Nedívala jsem se. Pokud to prověřím, řeknu vám to jindy, dobrá? (Ano. Děkujeme vám, Mistryně.) Nemám už dost času na kontrolu dobrých věcí, a všech věcí tady kolem, takže jsem neprostudovala příliš podrobně tyto negativní věci. Takže, co se týče karmy, v Âu Lạc (Vietnamu) říkáme, že: „Dokonce pokud vás duch chce chytit, nejprve se musí podívat do vaší tváře.“ Myšleno, vidět, zda máte nebo nemáte dobrou auru, zda máte nebo nemáte dobré zásluhy. Nemohou jen takhle náhodně dostávat lidi. To není dovoleno. Někteří lidé vypadají nevinně, ale nejsou všichni nevinní. (Ano, Mistryně.) Ne uvnitř, a ne karmickým způsobem. Udělali něco špatného v minulém životě, aby se k nim přilepili horliví démoni nebo je chytili. Ale v žádném případě to nebyl jejich záměr. Kdokoli se znovu narodí do lidském života, oni to opravdu chtěli vynahradit ve svém posledním životě. (Ano, Mistryně.) Opravdu činili pokání a chtěli dělat dobro. Je to jen, že když přijdeme do tohoto těla, zapomeneme mnoho věcí. (Ano.) Nemůžeme dál dělat, co jsme chtěli dělat. Místo toho děláme špatnosti. (Ano.) A pak pokušení a horliví démoni a všechny tyto věci, a těžkosti s přežitím, (Ano, Mistryně.) nás nutí konat nesprávně. A pak, když něco uděláte špatně, přitahujete špatné, přilákáte špatný typ lidí, špatnou situaci, špatného ducha. (Ano, Mistryně.) Proto je zásluha nanejvýš důležitá. Morálka je váš štít v tomto světě. (Ano, Mistryně.) Bůh vám samozřejmě pomůže, ale také vy si musíte pomoci sami. (Ano.) Pokud máte hlad a Bůh před vás dá misku rýže, musíte ji sníst. (Ano, Mistryně.) Nežádejte Boha, aby ji i snědl za vás. (Ano.) Nejlepší anglický profesor vám řekne, jak se naučit mluvit anglicky, ale vy musíte udělat váš domácí úkol. (Ano, Mistryně.)
Pamatujete si, že jsem vám vyprávěla vtip o chlapci, který si koupil přístroj, aby mohl mluvit jakýmkoli jazykem za tři týdny? (Ano.) Myslel si, že ho jen koupí, a pak bude umět mluvit. Ani se ho nedotkl. (Ano.) „Nevím. Nikdy jsem to neotevřel!“ Ale tito dva chlapci, jsou tak dobří, zejména ten hloupý chlapec, ten hlas je tak hloupý. Zahrál to tak opravdově, to se mi velmi líbí. Je jich několik, kteří jsou opravdu dobří, opravdu se vžijí do postavy. (Ano, Mistryně) Jsou roztomilí. Viděla jsem už některé chlapce dříve, jejich hlasy jsou opravdu reprezentativní pro ten vtip, pro tu hloupou část. Jako ten chlapec, který dal deštník vzhůru nohama, protože ho vítr obracel vzhůru nohama. A on pak vrátil deštník a řekl: „Když je větrno a deštivo, deštník se otočí vzhůru nohama, a já ho musím držet vzhůru nohama, a jsem celý mokrý.“ Ten hlas je tak roztomilý.
Dobře, co ještě dalšího? Odpověděla jsem vám? (Ano.) Ohledně nemoci, nebudeme se do toho ponořovat, to je nejlepší. Důvod, proč vím o Alzheimerově chorobě je kvůli COVIDu-19, díky horlivým duchům, s nimiž se právě teď zabývám. (Ano.) Nebo v této době, až dosud. (Ano, Mistryně.) Proto jsem věděla, že tohle lidem také udělali. Jinak, nemám čas kontrolovat všechny duchy a všechny nemoci a to, to. To moje duše bude také dělat. Moje Vyšší Já se stará o mnoho věcí. Avšak v tomto fyzickém těle, se starám o nějaké fyzické věci, (Ano, Mistryně.) zatímco moje Vyšší Já dělá jiné věci. Moje Vyšší Já mi nemůže vyprat moje oblečení, takže to dělám já. Mistryně mi nemůže vymést mravence, takže to dělám já. Mistryně mi nemůže vytřít podlahu, tak to udělám já. Všemohoucí nebo ne. Vrcholná Mistryně, nebo ne. Myslím, že Oni to nemohou udělat. Dokonce ani Bůh mi nemůže vytřít podlahu, tak to udělám. Bůh už dělá Svoje záležitosti, neptejme se Boha na všechno, kvůli všemu. Musíme udělat svůj díl. V jakékoli situaci jsme, a na kterékoli planetě jsme. (Ano, Mistryně.)
Co jiného? ( Mistryně, i když se cítíme velmi bezpeční ve srovnání se zbytkem světa,) Ano. ( připomínky Mistryně stále dodržovat preventivní opatření dávali jasně najevo, jak vážná je tato pandemie. Ale vlády teď uvolňují opatření, a někteří lidé venku se nechrání, jak by měli. ) Nemohu s tím nic dělat. Sklánějí se před nátlakem. (Ano, Mistryně.) A také nemohou dále platit navždy. Lidé, kteří zůstávají ve svých domovech, se cítí přidušení. Vycházejí ven do ulic a protestují, takže se vlády některých oblastí pod tímto nátlakem sklánějí. (Ano, Mistryně.) V Anglii už více nepřijímají pacienty s COVIDem [-19], kvůli kvótě, nebo protože nemocnice je plná. Některé země nemohou udělat kvótu velmi vysokou, protože by nemohli otevřít. Pokud je příliš vysoká, nemohou uvolnit uzamčení. Takže, kdo přežije, přežije, kdo zemře, zemře. (Ano, Mistryně.) Bohové už vám řekli kolik milionů. Ale pravděpodobně nebudete mít tuto zprávu o tom, kolik milionů. Ne vždy hlásí skutečné číslo. Možná nechtějí, možná to nevědí. (Ano.) Protože tento COVID se mění na různé mutace. (Ano.) Takže někdy nemoc nepřináší lidem jen kašel nebo vysokou teplotu. Říkám vám, je to vážné. Někteří lidé ztratili své nohy a ruce. Kvůli COVIDu-19, je musí dokonce amputovat. Představte si to? (Páni.) Někteří lidé mají všude popálenou kůži, děti a tak dále. To nejsou typické příznaky. Takže ne každá vláda může přesně nahlásit číslo mrtvých. (Ano, Mistryně.) Ale jsou to miliony. Mnoho milionů. A miliardy jsou zasaženy, ale někteří jsou tiší přenašeči, protože nemají jakékoli příznaky. Oni sami nemají potuchy, že jsou dokonce infikováni. Musíme se tedy pouze spolehnout na naši vlastní bdělost a morální standard a zásluhy, které máme. (Ano, Mistryně.) Prevence je lepší než léčba. Musíte být opatrní, bez ohledu na cokoli. (Ano, Mistryně.) Nemluvím jen k vám. Mluvím ke všem lidem tam venku. Měli by být opatrní. Neberte svůj život na lehkou váhu. Nemějte tento druh hrdinského ducha ve špatném čase, špatné situaci. (Ano, Mistryně.)
Někteří lidé žádají, aby mohli chodit do práce, tomu rozumím, protože potřebují peníze na zaplacení hypotéky a toho všeho. Ale například v Americe, vláda jim dává peníze. Slyšela jsem, je to tak? (Ano, Mistryně.) A také, v některých zemích šéfové dávají peníze zaměstnancům. Někteří dokonce dávají celou výplatu. Ale nevím, jak dlouho budou moci dávat. To samozřejmě také není fér pro šéfa. (Ano.) A vlády nemají navždy peníze, aby je rozdávaly svým vlastním občanům. Měly by, pokud by neměly válku, pokud by neutrácely biliony dolarů, ve válce a na klimatické záplatování. Pokud všichni budou na veganské stravě, pak nebudeme muset snášet toto všechno. A měli bychom hodně peněz na všechno. Nikdo by nebyl chudý, pokud bychom sdíleli všechny peníze, které máme na světě, s potřebnými, nebo ke zmírnění klimatu, místo čekání na věci, že se takhle stanou a místo utrácení miliard nebo bilionů dolarů jen aby… Nemůžete tomu ani pomoci, nemůže to zastavit. Jen napravovat škody. (Ano, Mistryně.)
Jen jednu sekundu. Je tu nějaký hmyz. Neustále leze přede dveřmi. Nechte mě podívat se. Ne, je to v pořádku. Žádná zpráva. Vlastně, v Âu Lạc (Vietnamu), je nám předávána tato znalost, že pokud se pavouk zjeví před vámi nebo se ukáže před vámi, že existují nějaké zprávy. (Och! Páni!) Ale ne každý pozná, co jsou to za zprávy. Musíte poslouchat; musíte se ztišit. Jinak to neuvidíte. A můžeme říct, že pavouk, který nám něco říká, se liší od pavouka, který vám nechce nic říct. (Och!) Odejde, dělá si své věci. Ale pokud prostě zůstane před vámi, nechce odejít, nebojí se vás, dokonce se na vás dívá, pak vám chce něco předat. Ale váš mozek nebude capiche (rozumět). Ano, to je ten problém.
A někdy riskují své životy. Je mi to líto. Jednou, právě před několika dny, byl pavouk přímo u dveří. Když jsem otevřela dveře, skočil dolů, spadl. A uviděla jsem, že mu chybí dvě nohy. Pomyslela jsem si: „Och, můj Bože! Ublížila jsem ti? Och, můj Bože! Proč jsi to udělal? Proč jsi stál zrovna tady? Víš, že když jsem otevírala dveře, mohla jsem ti ublížit.“ Řekl: „Ne, ne. Už před dávnou dobou.“ Ano. A další pavouk poblíž také řekl: „Och, už dávno.“ Soused si přisadil. Tak roztomilé, tak roztomilé. A pak prostě neodešel. Tito pavouci, když mi chtějí něco říct, prostě zůstanou kdekoli – nestarají se, jestli je to nebezpečné nebo ne. To samé dělají všem ostatním. Musí zůstat, kde je to zřejmé, abyste je mohli spatřit. Je to pro ně ale nebezpečné, protože lidé by na ně mohli šlápnout nebo jim ublížit, nebo je rozmačkat. Ale oni to musí udělat; je to jejich práce, řekli mi to.
Takže jsem řekla: „Co tě přinutilo snížit se do života takovéhoto pavouka? Je to také nebezpečná práce být pavoukem.“ Řekl: „Protože jsme jedli maso.“ Pár pavouků mi řeklo toto. A pak jsem řekla: „A teď stále jíte maso, že?“ Řekl: „Ne, ne. Posloucháme Vás; nyní rozumíme. Nyní už rozumíme velmi jasně. Nejíme živé; nelovíme. (Páni.) Najdeme někde mrtvá těla, nebo jíme květiny.“ Takže od nynějška, když vidím nějakého pavouka, říkám: „Dobrá, jez květiny, nebo jez listy, nebo jez jen ty mrtvé. A pak tě mohu vzít Domů. (Páni!) Pamatuj.“ Ano. Říkají: „Ano, ano. Chceme jít Domů s Vámi.“ (Och, Mistryně.)
Můj Bože! Cítím se nimi tolik milovaná. Miluji všechny ty bytosti, dokonce i hadi, cítím tolik lásky. Cítím, jak běží, ale dívá se na mě mimochodem, zatímco běží a dívá se. Nevím, jak popsat tento pocit, jako bychom se navzájem znali. Jako by mě měli rádi, milovali mě, a to je velmi přátelský pocit. A velmi krásný, jako dítě nebo jako dobrý, velmi normální laskavý známý, ale velmi roztomilý, velmi dětský. Ano, to je to, co cítím když je vidím. Kromě těch, které jsem neviděla. Byli donuceni horlivými démony, aby mě uštkli. A pták se o to postaral. Už jsem De od toho dne více nespatřila a chybí mi. Opravdu mi často chybí. Ještě předtím, než jsem musela odejít do Nové země, chyběl mi tak moc. Nechtěla jsem ho tady nechat. Nechala jsem poblíž jídlo a vodu a řekla jednomu z vašich bratrů, aby přinesl vodu, položil ji někam, kamkoli, aby ji mohl mít k dispozici. A Síla Mistra pro něho něco zhmotnila k jídlu, aby nemusel jíst živý hmyz. (Páni.) Jinak by nemohl jít Domů. Přišel kvůli Mistryni, Mistryně se o něho musí postarat. Ale nežádejte mě, abych vám zhmotnila hmyz. Máte všechno jídlo, které potřebujete. Lepší než já. Protože já jím jednoduše.
