„Pokorně děkuji všem za tuto mimořádnou lásku. Kéž vám Bůh žehná. A nechť vás Tim Qo Tu zavede do Nové říše, kde budete navždy v Slávě. Alespoň na Čtvrtou Úroveň. Amen. Miluji vás všechny, táááák moc. XXXXX.“
Chcete se mě na něco zeptat? Nebo mě necháte pokračovat takto bla bla? Je jich tak mnoho. Stále tak mnoho. ( Ano, prosím. ) Modlila jsem se za severo..... vůdce ….. … Řekla jsem: „Je to dobrý chlapec.“ ( Ano. ) „Prosím, pomozte mu.“ Bůh informací mi řekl: „Požádejte Boha Severní ......“ Každá země má Boha. ( Páni! ) Aby na to dohlídl. Dobře, řekl mi o něm, ale já vám to tady nechci říkat. (Dobře, Mistryně.) Jen jsem se za něj, za severo ….. vůdce, pomodlila ve svém srdci. A napsala jsem to tady. Řekla jsem: „Je to dobrý chlapec.“ Také jsem se předtím pomodlila za Pána Borise z Velké Británie (Ano.), protože má COVID, a on musí rychle do nemocnice. Takže jsem řekla: „Je to dobrý chlapec. Prosím, pomozte mu. Dovolte mi, vzít trochu z jeho karmy, pokud to musí být.“ (Och, Mistryně.) Takže jsem byla tak šťastná, že o týden později nebo tak nějak, šel domů. ( Ano. ) ( Och, Mistryně jim požehnala.)
Pokud jde o Severní ....., nemáme přístup, takže je to v pořádku, stále se modlím a kontroluji uvnitř. Ale on také, bude to v pořádku. (Ano, Mistryně.) Také mluví o míru a podobně. Ale není příhodno, abych vám to řekla. (Dobrá, Mistryně.) Och, jasné. Ne, ani to vám nemohu říct. (Ano, Mistryně.) Říkají: „Pokud to chcete říct, musíte to říct zakódovaně. Nemůžete říkat věci otevřeně.“ Ne vždy. Ale kód tady nemohu napsat. (V pořádku.) Takže v závorkách říkám: „(Dobrá, já vím, já vím, Udělám to. Uctivě vám děkuji. Ačkoli nejsme stejného postavení, ale láska tam je.)“ Míněno, že jsem řekla Bohu Severní ....., který mi řekl to a tamto. (Och.) A Bohu války a tomu všemu a také Bohu informací, poděkovala jsem jim.
A pak mi také řekl: „Láska zvítězí.“ (Páni.) Řekla jsem: „Řekni mi to. Jaká láska, která láska, koho láska?“ Znovu uvozovky. Nejprve, On v uvozovkách: „Láska zvítězí.“ A já jsem řekla: „Řekni mi víc o tom, jaká láska, čí láska?“ Takže uvozovky: „Vaše, plus bytostí v PV (Původním vesmíru). (Och. Páni.) Božstev Ihôs Kư.“ Závorka: („Nekonečné díky nekonečně lásky.“) A pak, je tu mnoho věcí, které mě zavedly, abych řekla: „Páni.“ „Nebesa a Země a všechny bytosti jsou tak starostlivé a ochraňující.“ Všichni mi říkají, nesestupujte tam, tam, tam. Protože to není bezpečné. Přišel i pavouk a řekl mi to taky. (Páni.) Samozřejmě i psi. „Pokorně děkuji všem za tuto mimořádnou lásku. Kéž vám Bůh žehná. A nechť vás Tim Qo Tu zavede do Nové říše, kde budete navždy v Slávě. Alespoň na Čtvrtou Úroveň. Amen. Miluji vás všechny, táááák moc. XXXXX.“ Stále mi říkají: „Láska zvítězí.“ Dokonce nedávno. (Ano, Mistryně.) Děkuji jim, že mi dávají velkou naději. ( Rozumíme, Mistryně. ) Ale přesně mi řekli den, měsíc a rok a týden, ale já vám to nechci říkat. ( Ano, Mistryně. ) Řekli mi všechno to a tamto a kdy se to stane, a pak řekli: „Protože láska zvítězí.“
Takže jsem se jich zeptala, zda bych měla sestavit další ochranný prstenec kolem světa?“ Zeptala jsem se jich, zda ano nebo ne, otazník. Nepíšu to takto. Původně jsem řekla toto: „Sestavit takový a takový gigantický prstenec okolo světa?“ Otazník. Neříkám: „Měla bych sestavit?“ Řekla jsem: „Sestavit?“ a otazník. (Ano.) To je původní jazyk. Píšu to rychle a jednoduše. Takže těm, jež jsou zodpovědní za tento druh ochranného prstence, Božstva mi řekli: „Ano.“ V uvozovkách. A já se ptám: „Pomůže to trochu?“ Protože jsem měla malou pochybnost. (Ano, Mistryně.) Jak může takový prstenec… Některé jsem už předtím sestavila. ( Ano, Mistryně. ) Minulý rok. (Och, páni.) Minulý rok, ale tentokrát jsem přemýšlela, jestli bych měla udělat víc, protože se to zhoršuje, jako ty pandemické záležitosti. ( Ano, Mistryně. ) Nechci, aby více lidí trpělo, děti a staří lidé a nevinní lidé, kteří jsou taženi dolů kvůli horlivým duchům, kteří je tlačí, aby dělali špatné věci za účelem získání tohoto druhu karmy. (Ano, Mistryně.) I když to v jejich těle dělají horliví duchové a duše je jen… někteří jsou v pohotovostním režimu, někteří nemají pro mě dost zásluh, abych jim pomohla. (Och.) Nebo někteří dělají nebo jsou nuceni dělat nějaké špatné věci. I když jsou pod kontrolou nebo činy horlivých duchů, stále jsou nějak zodpovědní. Pouze některé s dobrými zásluhami a pokáním a opravdu nevinné, jejich duše pak mohu vzít nahoru.
Takže teď, Bůh prstence, Pán prstenu, mi řekl: „Ano.“ Řekla jsem: „Pomůže to někomu?“ Pán prstenu, z PV (Původního vesmíru), Ihôs Kư, Božstvo. Nepíšu tady Pán Prstenu. Ale vám to jen takto mimochodem říkám, protože o tom teď zrovna přemýšlím. Takže Pán Prstenu PV (Původního vesmíru) řekl: „Ano.“ ( Dobře. Páni. ) A říkají: „Láska zvítězí.“ Řekla jsem: „Odkud tato Láska pochází?“ (Och.) Takže, Pán Prstenu, mi znovu řekl, Božstvo prstence z Ihôs Kư. Všechna Božstva zodpovídají za různé práce. (Dobrá, Mistryně.) Takže toto Božstvo má na práci péči o ochranný prstenec. Och, moment, hned se vrátím. (Ano, Mistryně.) Musím připojit telefon. Je vybitý. Jen dám do zásuvky ruční telefon, abyste mě mohli vidět. Sama jsem se natáčela. Později vám to dám. (Děkujeme Vám, Mistryně.) Abyste mě mohli vidět a dělejte si s tím, co chcete. Ale i když mě nevidíte, znáte mě. Ano? (Ano, Mistryně.) Vypadám podobně jako naposledy, kdy jsme se viděli. (Ano, Mistryně.) Jen přidejte pár vrásek a pár dalších šedivých vlasů, pak takhle přesně vypadám.
„Odkud tato, Láska‘ pochází?“ Dala jsem „Lásku“ do uvozovek. Takže, Božstvo Pán prstence, protože jsme už komunikovali, tak mi mimochodem řekl: „Py-O-Yol.“ To znamená „Vaše láska.“ (Páni.) Řekla jsem: „Yol, co je ,Yol‘?“ Protože jsem neznala to slovo předtím. Zkontrolovala jsem některá z jazyka Pusu. (Ano, Mistryně.) Ale nezkontrolovala jsem všechna, tak jsem řekla: „Co je Yol?“ Je napsáno Y-O-L. (Och.) Řekl mi Yol, to znamená „Vaše.“ (Och.) Vy a Vašich. Míněno mých lidí, některých z mých lidí. Míněno Božstva Ihôs Kư. To jsou opravdu moji lidé. (Ano, Mistryně.) Zbytek je adoptován. Jste adoptovaní. Ale je to stejné. Vy mi také pomáháte. Oni mi také pomáhají. To znamená, Vaše (Py) Láska, moje (O) Láska, Vašich (yol) Láska. To znamená, Vaši lidé. Vaši. Řekla jsem: „Zní to jako krásný sen. Když se všichni navzájem milují?!“ Otazník. Vykřičník. A ta Láska to také přemůže? Páni! A bude to trvat ….? Řekla jsem: „Tohle je příliš dlouho. Kolik mezitím zemře?“ (Och.) Čtyři miliony, více či méně. (Och.)
Řekla jsem: „Prosím, Božstvo informací, řekněte, kdo léčí nebo zná léčení, příliš mnoho práce.“ Požádala jsem Ji, aby mi řekla, kdo dokáže léčit, o Uzdravující Bohy. Takže o kohokoli, kdo zná léčení. Ona mi to řekla. Pak jsem řekla: „Příliš mnoho práce. Zapomněla jsem, Božstvo informací, zapomněla jsem, co to je za Boha? Který léčí.“ Takže Božstvo informací řeklo: „Bohyně světového wellness.“ (Páni.) Řekla jsem: „Teď si vzpomínám, Bohyně světového wellness.“ Zeptala jsem se Jí, Bohyně světového wellness: „Bude mít svět léky proti tomuto viru, nebo co?“ Otazník. Bohyně světového wellness, uvozovky: „Na vir bude vakcínu svět horlivě vyvíjet.“ Tak to Oni říkají. Měli by říci: „Svět bude horlivě vyvíjet vakcínu proti viru.“ Takže jsem se zeptala: „Kdy?“ Bohyně světového wellness řekla: „za ….“ Pane Bože. (Och.) Takže jsem řekla: „Áách, áách!!!!!“ Mnoho vykřičníků. „Musí najít lepší způsob!!!!!“ Mnoho vykřičníků. (Och, Mistryně.) Konec toho.
Psala jsem tady o hadu, který se pokusil očarovat mého psa Reny, aby také zemřel. (Och.) Ten den tam had přišel a pak jím byla Reny uchvácena a pak tam seděla a poslouchala. Řekla jsem jim: „Rychle ji vezměte pryč!“ Řekla jsem Reny: „Neposlouchej. Neposlouchej.“ Protože Reny řekla, že had jí řekl, že pokud bude ochotna zemřít, přinese to světový mír. Řekla jsem Reny: „Ne, ne, ne! Bůh dělá mír, ne pes. Ano? Neposlouchej hada. Pojď sem. Vrať se domů. Rychle! Přestaň! Pokud uvidíš hada, utíkej pryč. Ano? Had je pomalejší než ty. Ty jen uteč!“ Takže teď musím změnit psům program. Místo toho se krmí pod kopcem. Dole na nižších místech kopce, místo toho. Ale změnila jsem to již onehdy. Poté, co jsem jim řekla: „Pokud uvidíte hada, utíkejte pryč. Neposlouchejte ho. Neseďte tam a neposlouchejte je. Oni lžou. Podvádějí. Pracují pro máju, ďábla.“ Takže příště, když přišel pomocník, aby je vzal ven, zůstali uvnitř u mě. A řekla jsem: „Jděte, jděte, jděte. Jděte teď ven. Je čas jít ven a pak jíst a chodit.“ Říkali: „Ne, venku je had. Nechceme jít ven.“ Takže jsem jim musela změnit místo do jiné oblasti. Oni jsou tak sladcí. Tak roztomilí. Oba dva raději běží do mého prostoru. Mají oddělenou místnost mimo můj druhý pokoj. Bydlím v jedné místnosti, oni bydlí v jiné místnosti, vedle sebe. Tak či tak je to spojeno velkými dveřmi, takže přicházejí a odcházejí, já vcházím dovnitř a ven. Pomocníci přišli a oni raději utekli do mého pokoje. Oni říkají: „Venku je had, nechceme jít ven.“ Tak roztomilí. Neviděla jsem nikde žádného hada, ale mohli by být někde schováni, tak jsem jim změnila místo, aby vyšli ven a už více nešli do té oblasti. Řekla jsem Ihôs Kư: „Odveďte všechny ty hady pryč od mých psů a z mého okolí.“ Horliví duchové ještě mohou pracovat z dálky. (Ano.) Mohou tam posílat hady a jeden mě téměř kousl, kdyby nebylo ptáka, (Och, Mistryně), který mě zachránil.
Když přišel poprvé, byl velmi malý. Ptačí mimino. Řekla jsem: „Tento pták sem přišel, existuje nějaký důvod?“ Bylo mi řečeno, že je tam proto, aby mě chránil. Tak jsem řekla: „Jak mě může takový malý ptáček ochránit?“ Já jsem ho musela mnohokrát ochránit. Musela jsem ho zvednout a on mi to dovolil. Nechal mě, abych ho hladila a to všechno. Ale nechtěla jsem, aby si na mě zvykl. (Ano, Mistryně.) Já chci, aby si užil svou svobodu. Jako divoký pták. Snažila jsem se ho tedy moc nekontaktovat. Pouze, když má potíže, pak ho zvednu, přenesu ho někam jinam. Postavím ho vysoko. (Och.) Aby na něj psi nedosáhli, například takto. A dala jsem mu zasvěcení a řekla jsem mu: „Dávej na sebe pozor.“ (Páni.) Protože je to divoký pták. Měl by si užívat svobody, létat všude kolem, kde se mu zlíbí (Jo.) a mít přítelkyni a to vše. Děti a tak. To jsem si myslela. Nedovolím si s ním být příliš spojena, ale miluji ho víc, než se zdá. Moc ho miluji. Někdy ho volám, když se vrátím do Hsihu. Volám ho: „De, jsi ještě tady?“ Kde jsi? Kde jsi?“ Někdy mi odpoví. Říká: „Daleko. Daleko.“ (Och.) Někdy říká: „Blízko.“
Říkám vám příliš mnoho věcí. (Děkujeme Vám, Mistryně.) Nejsem si jistá, jestli to můžeme vše prozradit na Supreme Master TV, ale požádali jste mě, abych vám četla… Je to nekonečné, tak si myslím, že teď přestaneme. Myslela jsem si, že máte otázky, proto jsem vám zavolala. (Máme. Máme otázky.) Každopádně, i když nemáte žádné otázky, někdy vám zavolám, jen abyste věděli, že jsem stále tady a že na vás myslím. (Och, děkujeme Vám, Mistryně. Díky moc. Vážíme si toho.)
