V mém životě není žádné tajemství, kromě toho, že musím být pryč, být sama, být více soustředěna na světové problémy abych zajistila více míru a více veganské populace.
Později se samozřejmě znovu a znovu vracela a jsme opatrnější. Nechali jsme dlouhé lano a vždy tu někdo zůstane. Nenecháme ji volnou, dokonce ani na dvoře, protože ona použije i strom. Šplhá po stromech a skočí přes plot, pokud je plot poblíž stromů. Udělala to. V Hongkongu také totéž! A pak je uvězněna vně plotu a vrací se. „Ach! Ach! Ach! Ach!“ A pak jsme museli rozstřihnout plot a pustit ji dovnitř. To je pes, kterého miluji. A není to jednou, dvakrát, 10krát, tucetkrát, je to navždy! (Och.) A dokonce udělali velmi silný plot s takovým tím zahnutým koncem, aby nemohla vylézt. (Ano.) Podhrabala se. Dokonce pod ním zabetonovali základ. Nevím, jak to dělá! Leze po stromech, cokoli udělá, aby utekla ven. Protože jsme již zadělali všechny díry, zabetonovali, přidali plot, všechno. A pak celou tu dobu nešla ven a všichni měli pocit, ti, kteří se o ni starali, že když přišli do velké zahrady, že se mohli vyběhat.
Velká, velká zahrada, a možná asi jeden akr, tak mohli běhat nahoru a dolů, dovnitř a ven, kolem toho, a dělat si s tím, co chtějí. Odpočívat pod stromy a keři a schovávat se, cokoli, až dokud nebyl čas jídla, a nezavolali je, aby vyběhli. Druhá skupina vyběhne, tato skupina… obtížné. Och, když vidí dívky, otočí se. Otočí se! Přijdou pozdravit a otočí se, utíkají. Takže musí přijít někdo, komu důvěřují, a vzít je ven nebo počkat, až budou chtít přijít. A pak jim dát vodítko a vzít je domů. Jinak nelze, s tou dívkou to není možné. Pokud ji necháte na svobodě, utíká. Uteče kamkoli, vrátí se, ale nikdy nevíte. Už jsem se toho dříve obávala, pořád říkám, nenechávejte ji volně. A už se cítí v bezpečí, protože všechny ty díry, o kterých jsme věděli, že jsou pod betonem, všechno zaděláno. Ale myslím, že to podhrabávala už dlouho, už dva dny, čekajíc na ten den, kdy uteče. Včera. Předevčírem.
Vidíte, jak zapomínám dny a noci, protože pracuji dnem i nocí. V noci jsem velmi ponořená do práce a zapomínám co, co. Kdybych neměla telefon, který mi připomíná, co je za den nebo… kdybych neměla dokumenty, které mi stále každý den posíláte pro pořady, které říkají co je za den, pro jaký pořad, pak bych nerozeznala den od noci. Dobře, myslím si, že příběh je hotov, protože jsem vám chtěla jen vysvětlit, abyste si nemysleli, že svým psům neposkytuji dům nebo pohodlí. Ne, ne! Jen rádi pobývají vedle místa, kde pracuji, vedle stolu, vědí, že tam pracuji. Sozy tam leží pod stolem. A s tím druhým mezi sebou také soutěží, kdykoli je prázdno, pak ten druhý okamžitě zaujme místo. Takže ten druhý to prostě musí vzdát. Pak si musí Dobrá láska lehnout na podlahu, nebo tak nějak.
Teď víte. Dobrá? (Ano, Mistryně.) Pro případ, že si myslíte, že před vámi schovávám nějaké tajemství nebo něco. V mém životě není žádné tajemství, kromě toho, že musím být pryč, být sama, být více soustředěna na světové problémy abych zajistila více míru a více veganské populace. Rozumíte mi? (Ano, Mistryně. Děkujeme Vám, Mistryně.) Opravdu bych ráda byla s vámi, byla tady, chodila ven, byla volná jako všichni, protože vždycky není dobré být sama, dělat všechno sama. Nejsem tak velká a tak silná. Víte, mám pravdu? (Ano.) Stěhování nábytku je mé oblíbené, samozřejmě, ale není to tak, že to zvládnu snadno. (Ano, Mistryně.) Potřebuji nějaké svaly. Takový sval. Proto jsem vám dříve stále říkala vtip, jako že potřebuji manžela. Vzpomínáte si na to? (Ano, Mistryně.) Ale pamatujete se také, že to byl jen vtip. Ano? Nechci nic z toho.
Nyní to není jen zemětřesení, ale běžně na Tchaj-wanu (Formose) v posledních měsících by měla být sezóna tajfunů. (Ano.) A většinou je to velké, velké, velké a mnohem více škod, ale letos nic. (Páni.) (Ano, Mistryně.) Zemětřesení, také nic. Lidé se samozřejmě báli. Kdo by se nebál? (Ano, Mistryně.) Ano.
Vzpomínám si, před mnoha, mnoha lety jsem byla na Tchaj-wanu, (Formose), myslím v mých začátcích, byla jsem na Tchaj-wanu (Formose) a bydlela jsem ve velmi vysoké budově, tím míním, čtvrté nebo páté patro, před dávnou dobou, někde uprostřed Tchaj-wanu (Formosy). Jedna z vašich sester a bratrů má byt, a využívají jeho polovinu. Ostatní místnosti byly prázdné. A oni mě tam nechali bydlet, protože v té době jsem byla bez peněz. Stále jsem, kromě případů, kdy chci použít peníze, to mohu. K některým mám přístup. A tam došlo k zemětřesení také, velmi silnému, velmi silnému. Samozřejmě jsem to nevěděla, protože jsem neměla žádný telefon, žádný… žádnou televizi, žádné noviny, v té době nic; byla jsem opravdový mnich. Jedla jsem jen to, co mi bylo dáno. A bratr a sestra mi to připravovali. Nebylo toho moc, co potřebuji, jen několik párů oblečení a jídlo; a oni to připravovali. A nechali mě bydlet v tom prázdném bytě.
Původně jsem to odmítla, v té době jsem měla toto, za chrámem, pokoj, kam dávali popel zemřelých? (Ano, Mistryně.) V buddhistické tradici, když lidé zemřou a buddhističtí následovníci uloží popel zesnulých… a popel zesnulých dají do chrámu. Mají speciální místnost, postavenou pro tyto záležitosti. Protože věří tomu, že pokud zesnulí uslyší sútru, kterou mniši přeříkávají každý den, pak bude jejich duše osvobozena, nebo půjde na vyšší úroveň, pokud ještě není. Takže jsem pobývala v této místnosti. Nevadilo mi to. Mrtví mě neobtěžují, jsou to živí, koho bych se měla obávat. A pak oni mě vůbec neobtěžují. A velmi, velmi jednoduchá, velmi malá místnost, ale není tak… tak velmi těsná. Mám jednu postel a to mi stačí; to bylo vše, co tam bylo, a zbytek je jen pro mrtvé, jako byste žili na hřbitově. (Ano, Mistryně.) Ale velké štěstí, protože je to pokoj – máte střechu, máte stěny, máte dveře na zavření. A vedle máte koupelnu. Mám na mysli jen obyčejný záchod, něco jako sprchovací místnost. Můžete se sprchovat na záchodě. Měla jsem velké štěstí, a byla tam šťastná.
Ale pak mě vaše sestra prosila, abych šla tam, řekla, že je to pro mě lepší a také požehnání pro jejich dům, pro jejich dosud nepoužívaný dům. Takže po chvíli mě přesvědčili, tak jsem se tam přestěhovala. A pak rovněž změna stravy, protože když jsem žila v té místnosti s popelem mrtvých lidí, dávali ho do urny. Víte, co říkám? (Ano.) Dali všechen popel do urny, a pak to tam uložili se sochami Buddhů. Takže žijeme s Buddhou a… s mrtvými společně. Nebo jsou oba mrtví. A neobtěžují mě. A pak v té době, když jsem tam byla, živila jsem se jen sezamem a hnědou rýží. Sezamová sůl a hnědá rýže. Ale když jsem se přestěhovala do toho bytu, přešla jsem na normální stravu, protože to bylo to, co poskytovali. Byla jsem bezstarostná, jsem bezstarostná, víte? Ať se stane cokoli, dobrá. Přijímám to tak dlouho, dokud to neškodí mé duchovní praxi. A pak jednou, mi další sestra nabídla jiný byt. Och, tohle není ten byt, kde došlo k zemětřesení, právě jsem si vzpomněla. A další byt ve čtvrtém nebo v pátém podlaží… i tak velmi vysoko, s eskalátorem. Vyjedete nahoru, a jezdíte nahoru a dolů, nebo je to chůze…
A zemětřesení, tak silné. To musí být minimálně (o síle) 6 bodů. Protože celá budova se kývala (Och!) tam a zpět, tam a zpět. Och! Nevěděla jsem, kam utéct. Takže jsem si místo útěku jen sedla, protože bylo příliš pozdě. Už se to dělo. (Ano.) A byla jsem víceméně jediná v celém tom areálu. Areál se skládal z mnoha, mnoha budov, takhle velkých, velkých a vysokých. Byla to nová zástavba, a nikdo se tam ještě nepřistěhoval. Proto mi nabídli ten byt. Oni se také ještě nepřistěhovali. Možná to byl jejich druhý domov nebo něco. A pak, páni, v té době, jsem opravdu pochopila, co znamená zemětřesení.
Nikdy předtím jsem to nezažila. Pouze jednou v Kalifornii, ale to už jsem byla v letadle. A pak se zemětřesení událo pode mnou. (Och.) (Páni.) Viděla jsem to, protože letadlo ještě nebylo příliš vysoko. A viděla jsem domy a věci pohybující se dole. (Páni.) Bylo to v Gilroy, každopádně někde v Kalifornii, kde jsem to viděla. A myslím, že pilot nás také informoval, že došlo k zemětřesení. Letadlo ještě nebylo vysoko. Víte, co říkám? (Ano, ano, Mistryně.) Právě vzlétlo. Och! Takže to bylo v pořádku. Tchaj-wan (Formosa) má často. Tchaj-wan (Formosa) je na té tektonické desce. (Ano.) Je to velmi dlouhá deska, a Tchaj-wan (Formosa) je na jedné její části. Takže, by to takhle mělo být často. (Ano, Mistryně.) Jsem si jistá, že se celý ostrov otřásl. Protože to bylo velmi velké. A och, Bože můj.
Dobře. Zodpovídá to vaši otázku? (Ano, Mistryně. Děkujeme Vám.) Nějaké další otázky? Vlastně jsem vám chtěla přečíst příběh, ale pak mě váš bratr písemně informoval, že „máme otázky“. (Och.) Takže jsem řekla dobře. Jste důležitější než ta kniha. Myslela jsem, že možná ve špatných časech, v ne příliš dobrých časech, vám přečtu nějaké příběhy, abyste se cítili uvolněnější pro změnu. Změna je stejně dobrá jako odpočinek. Tak to lidé říkají. (Ano, Mistryně. Děkujeme Vám.) A také to není jen pro vás. Protože poté to budete vysílat a mnoho lidí si to užije. (Ano, Mistryně.)
Vaše otázka je také dobrá. Lidé z toho budou mít také užitek. Protože by se také chtěli zeptat. I když možná neví, jak to formulovat, nebo se mě nemohou zeptat, protože to nejde. Ale vy, vy můžete. Chápete? (Ano.) Protože budu vědět, a pak se vás mohu ptát a mohu vám odpovědět. A toto je také dobré. Líbí se mi způsob, jakým to děláme. Líbí se mi způsob, jakým to právě teď organizujete. Že pokaždé, když si chceme promluvit, nebo když já chci s vámi mluvit, jste vždy připraveni. Protože když chci mluvit s žáky venku, nebo dokonce s týmem Supreme Master TV venku, nejsou vždy připraveni. Jsou všude možně. (Ano, Mistryně.) Možná jedna nebo dvě osoby. Nebo možná skupina několika lidí, ale nikdy nevím, kde jsou a nemám informace o nikom, jako jejich telefon, jejich skype, jejich e-mail. Toto je všechno vaše práce. Vy to děláte lépe. Já nikdy nevím, jak. V pořádku. Pokud jsem už na vaši otázku odpověděla… Víte, takhle je to dobré. Protože jste vždy připraveni. (Ano, Mistryně.)
