Nedávno jsme byli odvážnější. Řekla jsem, že již nebudeme potlačovat naše činy a už nebudeme potlačovat naše slova. A tak jsme uvedli hodně těchto krutostí na zvířatech v naší [Supreme Master] TV. (Ano, Mistryně.) A dělá to změnu, nejméně jeden milion lidí se stal veganem (Ach, páni!) (To jsou dobré zprávy!) kvůli tomu.
A 19. července: „Buďte milována, buďte svobodná, šlechetná, buďte v bezpečí. Vy jste Svým vlastním Mistrem.“ Řekla jsem: „To vím.“ Toto je OPV. To znamená Ochranná Božstva Původního vesmíru. Takže jsem řekla: „Já to vím. Jen být Mistryní někomu dalšímu je problém, a proto se k tomu přidružují všechny ostatní problémy.“ (Ano.) Kvůli tomu, že jsem Mistryní někomu jinému.
19. října jsem řekla: „Neuvěřitelné! Pavouk naléhavě tkal venku na mém balkoně pavučinu, aby horlivě zabránil mému odchodu ven, protože: ,Když se budete pohybovat venku, zavládne mír.‘“ Míněno můj osobní klid. (Ano, Mistryně.) Protože jsem ho ztratila. Takže jsem se pokusila pohybovat trochu více venku, jen abych měla více svobody. „Ale mája ho používá, aby mi činil potíže. Nakonec jsem použila vodní spršku z hadice, abych ho odehnala. Předtím jsem náhodou zničila jeho pavučinu v jiném rohu balkónu, naproti, a náležitě jsem se mu omluvila. A myslela jsem si, že je to v pořádku. Ale pak „snědl všechny zbytky rozpadlé hedvábné pavučiny.“ Můžete tomu uvěřit? (Och, páni!) Normálně, když je pavučina zničena, pak tam zůstane. (Ano.) Ale snědl to vše do čista! (Páni!) Nic nezůstalo. A pak šel do jiného rohu a vytvořil tam další pavučinu, v opačném rohu poblíž, jen jeden a půl metru od sebe. „Přestěhoval se, aby vytvořil tak velkou pavučinu,“ v opačném rohu, „takže jsem ho musela vyzvat, aby se přesunul do stromoví. Není fér, že to dělá, protože já jsem byla laskavá k jeho příbuzným, (Ano.) dříve a vždy. Takže ne všichni pavouci pracují se mnou.“ Čtu. „Jiný druh je lepší, laskavější. Ti plošší, co vypadají podobně jako krab, jsou lepší.“ To jsem napsala. To je vše. Teď vás nechám, ať položíte své otázky. (Děkujeme Vám, Mistryně, za sdílení.) To je v pořádku. Je jich víc, ale to nevadí. Nikdy to vše nemůžeme dokončit.
Četla jsem něco ohledně 10. července? (Nemyslím si to.) 10. července „přišly veverky odevšad.“ Z hor, kde jsem je dříve krmila, (Ano.) Prošly celou tuto vzdálenost, aby mě přišly navštívit. (Páni! To je tak milé! To je hezké.) Och, celá skupina. A pak jsem si myslela, že mají hlad. Chtěla jsem je něčím nakrmit. Dala jsem jim, cokoli jsem měla, ale nejedly. Jen přišly a něco mi řekly.
A další: objev. Protože jsem si přečetla některý z příběhů Buddhy. (Ano, Mistryně.) Buddha řekl něco o božstvích stromů, (Ano.) že mají také děti. Řekla jsem: „Jak dělají děti? Mají manželství a manžela a to všechno?“ Řekli: „Ne, dělají jen ovoce.“ Proto, kdykoli jíme ovoce, také jim ubližujeme. Přečtu to. Nemám brýle. Musím si nasadit brýle i když vypadám lépe bez brýlí, že? Koho to zajímá. „Božstva stromů dělají děti pro úrodu.“ Zeptala jsem se jich: „Proč děláte děti? Opravdu potřebujete děti?“ Říkali, že je dělají jen aby přispěli. „Pro poskytnutí,“ to je to, co řekli. Výnos. Znamená to, myslím, příspěvek, že ano? (Ano, myslím, že ano.) Výnos, na poskytnutí. A to je ovoce. „Takže, když jim bereme ovoce, stromy to bolí. Nepotřebují žádné partnery, aby dělali děti, prostě kouzlo.“ (Páni.) Pamatuji si, že jsem jednou četla něco o Pánu Mahávírovi, jak radil Svým následovníkům, aby netrhali ovoce ze stromů. Ovoce jako okurka je v pořádku. Meloun, v pořádku. (Ano.) Takové ty druhy melounů nebo možná podobné typy jako ty tykve, a tak podobně. (Ano.) Myslím, že to je to, co to je. Myslím nyní, že tyto dva a dva dohromady.
Takže přišly veverky. Zapomněla jsem. Mezi tím jsem měla stromy, a teď si vzpomínám na veverky. Když přišly, jen běhaly chvíli okolo mého místa a dukaly a mluvily a tančily, (Och, páni.) a řekly mi o tom. Takže všechny veverky přišly a tančily kolem. A když jsem s nimi mluvila, řekla jsem: „Hej, jak se máte, kamarádky? Díky, že jste přišly na návštěvu.“ A veverky ležely položené na svých bříškách. (Páni!) Neutekly ode mě, prostě tiše ležely a dívaly se na mě a poslouchaly, zatímco jsem mluvila. (Tak roztomilé!) . (Ano.) Byla jsem také překvapena. Nikdy jsem to neviděla.
Obyčejně divoké veverky utečou, když se přiblížíte. (Ano.) Ale ony jen ležely položené na břichu, na placato na kmeni stromu. Na plocho, opravdu na placato. Tak na plocho, jak je to možné, Jako by se prostřely. (Páni!) A zíraly na mě a stále poslouchaly, dokud jsem neskončila. Nepamatuji si, co jsem jim řekla. Já jen, víte, dívčí rozhovor, myslím. „Děkuji, že jste přišly,“ a všechno to. „Máte hlad?“ nebo něco takového. Dobře jste tam pojedly?“ nebo „Přišly jste sem, abyste zde zůstaly, nebo ne?“ A pak prostě zmizely stejně rychle, jak přišly, poté. Už jsem více žádnou z nich neviděla. (Páni.) Myslela jsem, že přišly, aby zůstaly. Ne, ony jen přišly, aby mi něco řekly a pak odešly.
Říkám zde: „Když jsme si povídaly, veverka ležela na břiše.“ Jedna z nich. A ty ostatní, neměla jsem je v patrnosti, abych je viděla všechny. (Ano.) Přímo přede mnou, asi 20 palců. (Páni.) Na kmeni stromu před mým balkonem. Takže, když jsem mluvila, prostě ležela na břiše. Když jsem se podívala na ostatní, totéž. A všechny se na mě dívaly. Když jsem s nimi mluvila, všechny se obrátily na mě a poslouchaly. Už dál kolem nešvitořily. Nemluvily, ani se nepohnuly. A pak jsem řekla: „Proč ležíte takto na placato na svém břiše? Vypadáte velmi podivně.“ Řekly: „Projevujeme respekt Mistryni.“ To je to, co řekly. (Páni.) Takže teď, a pak on… Kdo to řekl? Jen okamžik. Och, ony také řekly: „Odpusťte neloajálnímu žákovi.“ Zmínily jméno této osoby. Ano, vím to, ona odhalila něco, co mě také šokovalo. Nikdy nevíte, jací jsou lidé uvnitř. (Ano.) Jen díváním se zvenčí, nikdy nevíte.
A 11., řekla jsem: „Drahý Bože, nemohu uvěřit, že někteří lidé jsou tak špatní nebo špatně ovlivněni. A můj život musí být vždy v takových potížích jako toto? Víš, že si to nezasloužím, že? Dobrá, také jsi mi to řekl. Dobrá. Děkuji Ti.“ Hotovo.
Myslím, že je tu ještě něco, ale to prozatím stačí. Na tyto věci jste zvědaví. A na zbytek se mě můžete zeptat, a ráda odpovím, protože jste si nashromáždili otázky, že? (Ano, Mistryně.) A proto se tato konference konala. (Ano. Děkujeme Vám, Mistryně.) Jsem ráda. Jsem ráda, že se na něco zeptáte, protože je to vždy dobré pro svět. Protože na cokoli se zeptáte, je to typ lidské otázky, a mnoho dalších lidí, vašich bratrů a sester, rádi si vyslechnou vaše dotazy nebo poslechnou odpovědi, protože nemají šanci se mě zeptat. (Ano.) A mohlo by to být také dobré pro světské lidi, pokud poslouchají. (Ano.) Nedoufám, ale modlím se, že možná budou poslouchat a že jim to pomůže.
Nedávno jsme byli odvážnější. Řekla jsem, že již nebudeme potlačovat naše činy a už nebudeme potlačovat naše slova. A tak jsme uvedli hodně těchto krutostí na zvířatech v naší [Supreme Master] TV. (Ano, Mistryně.) A dělá to změnu, nejméně jeden milion lidí se stal veganem (Ach, páni!) (To jsou dobré zprávy!) kvůli tomu. I když je to velmi, velmi kruté. Pokaždé, když vidím nějaké z těchto krutých obrázků, křičím a pláču. Och, rozčílí mě to na mnoho dní. A křičím na všechna Nebesa. Říkám Jim: „Musíte něco udělat.“ Přeju si, abych měla více času, aby… Dobrá, nevadí. Teď je čas na vás, prosím. (Dobrá, Mistryně. ) Ano.
( Mistryně, podle odborníků je kvůli COVIDU-19 ohroženo 265 milionů „pandemií hladu“. Výkonný ředitel Světového potravinového programu David Beasley řekl Radě bezpečnosti OSN: „Mohli bychom čelit mnohonásobným hladomorům biblických rozměrů během několika málo měsíců.“ Je tu něco, co by měli nebo mohli lidé nebo žáci udělat, aby se připravili pro případ, že by se to stalo? ) Och, ano. Vzpomínáte si, přečetla jsem vám mou zprávu před položením otázek, (Ano.) vůbec první zprávu, kterou jsem si zapsala do svého deníku 24. července? (Ano, Mistryně.) Jen jsem vám ji přečetla. (Ano, Mistryně.) Řekla jsem: „Buďte soběstační, jak je to jen možné.“ (Ano.) I pokud máte balkón, můžete si zasadit věci k jídlu. (Ano.) Pokud máte půdu, pěstujte plodiny, pěstujte zeleninu, pěstujte ovocné stromy. Buďte soběstační, jak jen je to možné. Kdokoliv.
Vlastně jsem to chtěla říct před chvíli, v první naléhavé výzvě vedoucím představitelům, ale zapomněla jsem. Zůstalo to vzadu v mé mysli, dokud se to znovu neobnovilo, dny před 24. červencem, dokud jsem neměla čas to napsat v mém deníku a říct vám to než znovu zapomenu. Je mnoho věcí, které jsem zapomněla napsat, nebo nemám čas napsat, dokonce i duchovní vize nebo duchovní zprávy. Nemáte ponětí, jak jsem zaneprázdněna! (Ano, Mistryně.) Každý, kdo poslouchá, a samozřejmě žáci. Pěstujte rostlinnou stravu, tak moc, jak dokážete. Soběstační, jak jen to dokážete. (Ano. Děkuji vám, Mistryně.) Proto jsem měla nutkání, že jsem vám chtěla říct tuto zprávu, ale pak jsem ji odkládala až do dneška. Aspoň teď ji máme. (Ano.)
( Další otázka je: Průmyslově chovaná zvířata jsou zabíjena, protože zpracovatelské závody byly odstaveny (zavřeny) a existuje nadměrná nabídka zvířat. Způsobí to zhoršení pandemie COVID-19 kvůli navýšení vytvořené karmy? ) Je to stejné. Jestli zabijí nebo nezabijí zvířata pro spotřebu nebo je vyřadí kvůli přebytku, je to stejné! (Ano, Mistryně. Pravda.) Cokoliv uděláte zvířatům, dostanete to. (Ano.) Je to stejné. Nikdy jsme neměli stvořit tak mnoho zvířat inseminací nebo nějakými umělými způsoby nebo jakýmikoli přírodními prostředky a pak je zabíjet. (Ano, Mistryně.) Nebo jim brát jejich děti, brát jim mléko pro dítě, a dávat do izolace malá ubohá telata v kleci, aby jejich maso bylo křehčí a zabíjet je. Zabíjet matku, zabíjet děti. Ach! (Ano, je to hrozné.) To je hrozné, hrozné. Z lidské rasy jsme se stali takovou vražednou rasou, je to tak hrozné. Vzpomeňte si, když jsme byli dětmi, četli jsme mnoho příběhů o čarodějnicích, (Ano, Mistryně.) že někde čeká v lese nebo někde, aby nalákala lidi nebo děti k jídlu? (Ano.) Děláme to samé se zvířaty. (Ano.) Příběh je stejný. (Ano.)
( Příznaky COVIDu-19 u některých pacientů stále přetrvávají dokonce měsíce po jejich oficiálním zotavení. Například dušnost. A u některých se dokonce rozvíjejí nové příznaky: mozková mlha nebo únava. Existuje způsob, jak se plně zotavit? ) Ne. (Och, páni. Můj bože.) Pokud jsou méně zasaženi, pak to tak není. Ale pokud jsou již zasaženi, pak to prostě pokračuje nebo to tam zůstane latentně. (Ano, Mistryně.) Lidé si myslí, že je to jen obyčejná chřipka. Není to tak. Četla jsem dříve ve zprávách, že mnoho lidí, včetně kněžích a podobně, již bagatelizovali COVID-19, a oni pak sami také chytili tu nemoc a zemřeli. (Ano.) To je důvod, proč vám to. lidi, stále říkám, i když jsem na pobytu v ústraní, neměla bych se takhle ukazovat, ale obávám se. (Ano. Děkujeme Vám, Mistryně.) Musím to říct, a kdokoli poslouchá, oni si mohou zachránit životy. (Ano, Mistryně.) (Ano. Děkujeme Vám, Mistryně.) A také proto, že zásluhy jsou příliš malé. Pokud máte více zásluh, pak se pravděpodobně můžete zotavit. (Chápeme, Mistryně.) Ale pokud je to už vážně nakažené a zhoršené, pak to tak není. Možná budete mít nějaký lék nebo něco, co to nějak zastaví, ale ne zcela se zotavíte. (Rozumíme.) Dobrá.
