Viete čo? Maya je preč! Zabudla som vám to povedať. Veľmi sa mi to páči. Páni, veľa práce, ale naozaj viac nemôžem znášať toho chlapa. Viem, že všetko je ilúzia, pre mňa; ale pre všetky bytosti, to nie je ilúzia. Sú v skutočnom utrpení, bolesti, smútku, úzkosti, nevýslovnom trápení.
Děti si mohou přijít sednout sem, posadit se tady kolem. Jen mi nechte malinko, abych mohla projít ven, protože nejsem tak velká, takže je to takto v pořádku. Pojďte sem, děti. Děti, abyste mě viděly, nevidíte-li mě, můžete sedět trochu víc vpředu. Posaďte se kdekoli můžete. Posaďte se sem, také v pořádku. Nepotřebuji to velké. Stráže vlastně zaberou více místa než já. Jen takhle chodím a oni chodí po obou stranách. V pořádku. Dobře? Vidíte mě lépe, co? A noví zasvěcení mohou také obsadit tento prostor. Pojďte. Dejte si to, abyste mě mohli poslouchat. Pokud nechcete poslouchat, je to také v pořádku. Máte vnitřního Mistra, jsme uvnitř ve spojení. Mluvíme uvnitř, to je nejlepší. Ve skutečnosti je nejlepší, když nepoužíváme jazyk, protože někdy je velmi frustrující mluvit s lidmi a pak si uvědomíte, že mluvíte jen se sebou. Nikdo neposlouchá.
Jste tam v pořádku? Hraběnka. Nejste, že? Ne. Jste moje hraběnka. Zacházela jsem tak s vámi. Jste tam v pořádku? Můžeme mluvit? (Ano.)
Konečně, dobře. Pán Mahávíra čekal dlouhou, dlouhou dobu na příběh. Odložili jsme to na dlouhou, dlouhou dobu. Mám tolik věcí, mohla bych vám vyprávět, ale máme málo času. Na pobytu v ústraní tolik věcí znovu nabývám nebo objevuji, ale vždy vám to nemohu říct. Och, některé zajímavé věci. Můžete vlastně navždy dělat pobyt v ústraní, víte to? Protože vnitřní svět je plný zajímavých věcí ve srovnání s tím, co máme venku. O tom jsme už mluvili minule. Ten nový, nechala jsem ho ve spěchu doma, protože jsem byla příliš zaneprázdněna staráním se o všechny ostatní. Napsala jsem tolik věcí během mého pobytu v ústraní, ale nejsem si jistá, jestli vám to mohu říct. Něco o lidech, o zvířatech, o mnoha věcech. Ó můj Bože.
V dnešní době, někteří z vás se mě předtím ptali, kolika říšemi teď každý den procházím, že je už nemohu spočítat. Ne. Tak mnoha, že je to jako nekonečné. Takže i když někdy, pokud mám zprávu z Vyššího Nebe, která mě před něčím varuje, nebo mi něco sdělí, musí být rozdělena do mnoha sekcí. Protože každé dvě, tři sekundy procházím bezpočtem říší, takže když skrze ně procházím, nemohu mluvit. Nemohu komunikovat uvnitř nebo venku. Nic. A pak, možná mám tedy zprávu, jako například: „Nechoď dnes do Nové země, protože…“A pak stop. Musím počkat, až dokončím létání do jiných regionů a pak se znovu vrátím. „Protože…“ A pak, „Protože co?“ „Protože kvůli tomu a tam tomu a dalším problémům.“ A stop. „Jaký problém?“ „To nemůžete ještě vědět.“ Stop. A pak jdu do různých říší, zase se vrátím. „Řekněte mi to.“ „Bla, bla, bla.“ Stop. Někdy, Oni jsou velmi ochraňující. Řekli mi: „Nechoďte do takové a takové nové oblasti, protože Vás uštknou hadi.“ Hadi. Řekla jsem, že nemám s hady žádné špatné spříznění. Nemám strach z hadů. Často jsem zachraňovala hady, takže si nemyslím, že s nimi mám špatné spříznění, ale Oni pak řekli: „Tito jsou jinými hady. Je to řízeno…“ Znáte to.
Mimochodem, víte co? Mája je pryč! Zapomněla jsem vám to říct. To se mi moc líbí. Páni, hodně práce, ale opravdu už víc nemohu toho chlápka vystát. Vím, že všechno je iluze, pro mě; ale pro všechny bytosti, pro ně to není iluze. Jsou ve skutečném utrpení, bolesti, smutku, úzkosti, v nevýslovném utrpení. A on mi vždy také zasahoval do práce. Chtěl mě zpomalit, použil psy, použil lidi, použil všechny možné věci, jen aby mě zastavil. A jednou, posledně, zeptala jsem se ho: „Proč jsi to udělal? Proč jsi to tentokrát udělal?“ A on řekl: „Abych Vás zabil.“ Zabít mě, ne jako okamžitě, ale vyčerpat mě. Tímto a tamtím problémem. A další věc, negativní síla je také pryč. Pá pá! Dobré! To jo! Možná budoucí generace bude lepší než naše generace. Mnohem lehčí (světlejší). Snadno pochopí Pravdu, snadno uvěří Pravdě, snadno budou praktikovat Pravdu. Ještě jedna věc, ještě ne. A síla karmy je? (Pryč.) Pryč! Pá pá! O tyto tři věci jsem se postarala.
Ale zapomněla jsem, že je tu další problém. Od teď, ať už uděláte cokoli, cokoli kdokoli udělá, cokoli jakákoli bytost na této planetě udělá, je na jejich vlastní zodpovědnost. Už není žádná omluva. To je ten problém. To je jeden problém. Dříve to byl mája, kdo řídil a dělal potíže a sváděl vás a klamal vás a všechny možné věci, takže pokud jste udělali něco špatně, existovala nějaká omluva k odpuštění. Teď ne. Takže je dobré a špatné, ale mně se to líbí. Nemám tyhle chlápky ráda. Ale ještě to není zcela čisté.
Je to začátek Nebeského typu energie. Mělo to začít dávno. Ale byla jsem příliš zaneprázdněna, vždy jsem zapomínala na toho chlápka za mými zády. Zasahoval do mé práce po celou dobu. Nejen, že mě táhl dolů, unavoval mě, způsoboval mi onemocnění přes něco jiného, nebo mě chtěl zabít tady a tam, ale zasahoval. Jako například, jako dobrý a špatný, jako anděl po levici, po pravici. Pokud jsem řekla: „Ten člověk se mi líbí. Myslím, že bude dobrým pomocníkem, který mi pomůže s mými psy.“ A on okamžitě řekl: „Ne, ne.“ A řekl mi veškerou možnou historii této osoby, velmi, velmi negativní, velmi, velmi špatnou. Vždy takhle, a to mi samozřejmě způsobilo zaváhání. A i kdybych si chtěla vzít tu osobu, váhala jsem, to zaprvé. Zadruhé, musela jsem zkontrolovat, zda to, co řekl, byla či nebyla pravda, nebo co byla pravda, a tím se proplýtvalo spoustu mého času! To je to, co se mi nelíbí. Proto vám říkám, že nemám ráda tohoto chlápka. A nyní je negativní síla pryč, mája je pryč, je navždy zamčen v pekle, alespoň prozatím, na dlouhou, dlouhou, dlouhou, dlouhou dobu. Zamčen. Ale neděkujte mi. Jsem jen vrchní velitel. Díky všem Božstvům, všem Vesmírným bytostem, jenž daly dohromady veškerou svou moc; jinak by to nešlo. Stínoví Bohové a Stínová Nebesa jsou nepoužitelná. Všichni jsou tedy od Původních směrem nahoru.
Jednoho dne jsem byla tak rozzlobená, protože můj pes byl tak nemocný. A dokonce jsem Mu zkoušela dát sílu, Svou energii a moc a to, neuzdravoval se a plakal, a to mi láme srdce. A jednoho dne jsem byla tak rozzlobená, nevím, jak znovu popsat odehrávání tohoto dramatu, ale pokusím se. Seděla jsem se svým psem na podlaze. A můj pes naříkal, a já jsem plakala, a najednou jsem se tak rozzlobila. Řekla jsem: „Hej!“ Nebylo to tak hlasité jako tohle; nebyl tam žádný mikrofon. Řekla jsem: „Hej, ty. Vím, že se nechystáš ustoupit, takže teď budeš muset být zničen. Lituji. Nyní tě varuji, abys to věděl dříve, než udeřím.“ Takže jsem řekla celému Vesmíru. Nemohu to tak zdramatizovat, protože teď nejsem rozzlobená. Ale byla jsem velmi hlasitá, a velmi ztrápená, a velmi, velmi frustrovaná, a uvnitř opravdu velmi, velmi rozzlobená. Pokud jste mě někdy viděli rozzlobenou, možná někteří z vás, och, to nic nebylo. To není nic. Ani nano zrnko prachu. Byla jsem tam rozzlobená, sama se svým psem. Nevím, jestli to mohu znovu zinscenovat. Je to nepříjemné, ale když jsem se rozzlobila, bylo to jiné. Zapomněla jsem, co jsem řekla, ale velmi, velmi hlasitě, velmi rozzlobeně. Zapomněla jsem, co jsem Božstvu řekla, jaká přesná slova. Něco jako nařízení. Řekla jsem: „Vy všichni, poslouchejte mě!“ Byla jsem velmi rozzlobená, hlasitější a rozzlobenější než to. „Vy, spojte všechny síly dohromady,“ vy všichni, okamžitě! Zničte máju pro mě. HNED!“ A Oni to pak samozřejmě udělali. Netrvalo to dlouho. Och, byla jsem překvapena. A zopakovala jsem to třikrát: „Vy všichni, spojte dohromady veškerou sílu, soustřeďte se společně a zničte máju. A HNED!“ Řekla jsem: „HNED! OKAMŽITĚ!“ Třikrát jsem zopakovala tu samou věc. Ale podruhé to už udělali. Potřetí jsem jen… Už to vyšlo, tak to prostě vyjelo jako vlak. Už to vyjelo, nemohla jsem to zastavit uprostřed cesty. Moje síla, můj hněv, moje energie se právě vysílala, a nemohla jsem to zastavit, tak jsem to prostě vyřkla třikrát. A pak jsem se Jich zeptala: „Hotovo?“ Řekli: „Ano.“ A všichni skákali a celý vesmír, och, nespočet bytostí, ani nemůžete vidět kolik. Můžete vidět jen některé v popředí skákat a křičet: „Mája je pryč, mája je pryč mája je pryč!“ A jen skákali a křičeli, tak velmi šťastní.
A totéž, totéž s negativní silou. Ale ne tentýž den. Nemyslela jsem na negativní sílu. Je to také otravný typ potížisty. A dalšího dne, o několik dní později, jen jsem si na něj vzpomněla. Něco udělal. Není to jen entita. Je to moc, kterou nese s sebou. Stejně jako já tady stojím, to nejsem já, je to moc, kterou nesu s sebou. Můžeme tedy také zničit tu entitu a také tu moc. Pokud například zemřu, odejdu, možná nějaká zbylá energie, ale nic víc. Nemohu nic víc udělat. Takže fyzické tělo je velmi důležité. A ten chlap, používal mnoho fyzických těl, aby mě obtěžoval. Ano! Nemáte ponětí. Kdybych vám vyprávěla všechny možné příběhy o tom, jak provádí věci, och, nikdy bych neměla dost času na jídlo, spánek, na meditaci, nebo se na vás podívat. Tolik věcí, které dělá.
A tak negativní síla musí být také odstraněna, aby všechny bytosti byly nyní automaticky povznesenější a pak je snadnější se o ně postarat. A pak další generace bude mnohem lepší. Vidíte, v naší generaci, se již mnoho dětí narodilo jako géniové, a jež se narodily s neporušenou telepatií a mají mnoho zvláštních schopností. Někdy to dáváme v naší televizi, děti jsou v dnešní době super. Ale v budoucnosti, více, lepší. Takže možná to, co Nam Sa-go řekl, je pravda: „Budou založeny základy Nebes.“ Základy, ne úplně jako Nebe. Protože stále máme tento mozek. Stále máme tělo a tělo je naprogramováno mít touhu, chamtivost, mít hněv, smutek, mít strach, všechny možné věci. A pokud jste na nižší úrovni, stále se řídíte svým instinktem, svým egem, negativní tendencí, naprogramovaným druhem stop negativity.
Takže to ještě není zcela vyloučeno. Protože je to již zděděno; je to již [vyryto] uvnitř současných generací a pravděpodobně v několika dřívějších generacích, dokud všechny buňky, DNA, krevní skupina, dokud se všechno nezmění, nevyloučí, nevyčistí, neumyje. Ale přesto jsem velmi šťastná. Jsem velmi šťastná. Ale bude to samozřejmě lepší. I když máte tyto negativní stopy ve vás, nebo vložené do vás, nebo to mají lidé venku, ale většina se bude cítit mnohem lehčeji, jasněji. Budou více sami sebou, svobodněji myslet, jednat, organizovat své životy, a vyjadřovat svou lásku lidem kolem sebe, svým rodinám, a budou to dělat aktivněji, v soucitu, v milosrdenství, v lásce, více než předtím. Uvidíte. Bude to trvat ještě několik týdnů, než opravdu pocítíte účinek. Stejně jako minule, když jsme zničili stroj, řídící stroj, trvalo dva měsíce, než se to projevilo. Tohle bude trvat možná ještě několik týdnů, ale projeví se to. Uvidíte změnu, větší změny, lepší změny, a budete v sobě cítit více světla, budete snadněji meditovat, budete klidnější. A všechno bude lepší. Ale přesto, buďte od nynějška zodpovědní za své činy. Již více neexistuje mája, kterého byste obviňovali. Je zamčený. Ani se nehne. A totéž se všemi negativními entitami a mocí, těmi, jež manévrují lidskými negativními tendencemi, těmi, jež svádějí lidi, aby dělali špatné věci proti své vůli. Dokonce tlačili na psy, aby bojovali mezi sebou. I ve stejné rodině. Kvůli tomu jsem byla rozzlobená. Dokonce dcera a matka. Dcera chtěla pokousat matku a zranila ji. To mě více rozzlobilo. A stále to vřelo, vřelo, až to bouchlo! Během jednoho týdne jsem zničila tři největší nepřátelé, vaše a mé. Váš nepřítel je můj nepřítel.
Opravdu. Nemyslela jsem, že vám to řeknu, ale pak jsem vám to řekla, že? Vždy totéž. Vy, vaše oči, vaše uši stále ze mě prostě taháte věci, dříve, než to dokážu vůbec ovládnout, než vůbec poznám, o čem mluvím. Moc špatné. Nevadí. To nejsou špatné věci. To je jen to, že musíme být za sebe od nynějška zodpovědní. Ovládejte své negativní stopy, které ještě zůstávají uvnitř, uvnitř nás všech. Máme negativní a pozitivní stránky a od nynějška používejme více ty pozitivní. A cokoli negativního, musíte vědět, že to nejste vy. Pokud si pomyslíte něco špatného, okamžitě se opravte, řekněte: „Ne, to nejsem já! To nejsem já. To nejsem já. A já to nechci.“ Zbavte se toho. Můžete se modlit k Božstvům. Mohou vám pomoci.
Povolala jsem veškerá Božstva z Původního vesmíru a také Kosmické bytosti. A řekla jsem: „Půjčte si ode mě nějakou moc, pokud musíte. Vezměte si nějakou dokonce ze Všemohoucího úložiště, Všemohoucího úložiště energie. Vezměte si ji! Vezměte si vše, co potřebujete. Prostě zničte toho chlápka hned teď!“ Ach, Oni byli rychlí! Není to, jako když pracujeme tady, zabere to nějaký čas.
Lituji, že jsem to neudělala dříve. Možná je zrovna na čase. Tím způsobem, že mi pomohlo utrpení mého psa. Protože jsem se ptala svého psa: „Proč jsi tentokrát pokousala svou matku?“ Víš, že je tvoje matka. Neměla bys to dělat. Proč jsi to udělala?“ Zlobila jsem se na ni. Řekla: „Nechtěla jsem. Rozhodně ne. Byla jsem jen tlačena a obklopena, ovládána negativní sílou.“ Jsou to jen psi. Mají samozřejmě moc. Mají nějakou magickou sílu. Mají sílu laskavosti. Mají psí sílu. Ale nic srovnatelného s touto negativní sílou. Nic s tím srovnatelného. Dokonce i my lidé nemůžeme proti tomu bojovat, nemluvě o mém malém psu. Chtěla jsem ji potrestat, že mě nebude moct vídat, že jí nedám dobroty, že jí nedám sušenky. Ale poté, co to řekla, a cítila velkou, velkou lítost, velmi, velmi špatně se cítila, řekla jsem: „Dobře, neboj se.“ Vypořádám se s tímto chlápkem. Vypořádám se s ním. Jsi jen oběť. Odpouštím ti. Opravdu ti odpouštím a miluju tě.“ Takže jsme se objaly a usmířily. Ale pak jsem řekla: „Slibuji vám, že se s tímto májou a negativní silou opravdu vypořádám.“ A vypořádala jsem se.
