Během meditace byste měli vše zanechat za sebou. Opustit své tělo, opustit své přátelé, všechno opustit. Na nic nemyslet. Jen myslete na velikost Boží, o které jsem vám řekla. A alespoň budete zrozeni v některé z těchto oblastí. A poté vám Mistryně stále pomáhá. Jestliže na cokoliv jiného myslíte, potom Bůh vám pomáhej.
Poté se starý mnich zamyslel: „Dobrá. Když se ho nyní zeptám… zdá se, že je klidný, jestliže se ho zeptám, co se dříve přihodilo, možná mně to řekne.“ Pak odpověděl: „Dobrá. Poslouchejte, řeknu vám všechny příčiny scén, které jste dříve viděli. Dobrá. První dívka, která umřela na pláži, byla Takbakova žena. Byl občanem Sravasti. Byla velmi krásná, její muž ji vroucně miloval. Ale Takbak odešel za obchodem. A jelikož byl tolik zamilován do své ženy, vzal ji s sebou na cesty. Dohromady tam na širém moři bylo 500 lidí, 500 obchodníků.“ Za starých časů odpluli na širé moře, hledat drahokamy, klenoty, perly a podobně, a také nějaké na vodě plovoucí dřevo, vzácné dřevo, jako je týk, santalové dřevo a podobné.
„Tam se pokaždé strojila, činila se krásnou, a obvykle se chovala velmi sebevědomě a okázale. Byla velmi pyšná, velmi… Ale ne jenom pyšná, ale také domýšlivá o své kráse, také velmi zalíbená do své vlastní krásy. Na širém moři se najednou objevila veliká želva. A nějak se stalo, že poškodila loď a poté se všichni utopili. Všichni yaksa (duchové) a upíři udělali velký, velký, velký vítr a ten zahnal všechny utopené na pláž, protože moře by žádného z utopenců nepřijalo.“ Vidíte, takhle je to někdy při tajfunu a všem možném v oceánu, na moři, protože tam jsou čerti, duchové a strašidla, to oni udělají vítr z nějakého důvodu. Možná, aby zahnali všechna mrtvá těla na pláž nebo tak podobně, nebo aby uklidili hladinu moře. „Takže všichni tito lidé, záleží na druhu jejich přání v době úmrtí, nebo na co mysleli, když zemřeli, bude jejich znovuzrození v rozdílných oblastech. Ale tato dívka, protože se tolik milovala pro svou krásu, bylo jí líto, že musela opustit své tělo, byla proto znovuzrozená jako tento červ. Proto, stále všude v pohybu chce vidět svou vlastní tvář a nemůže být osvobozená.
Když se někdo zeptá: ‚Dobrá, jestliže to záleží na vašich vlastních přáních, na vaší připoutanosti, pak se narodíte do takového místa, nebo postavení nebo se stanete takovým, abyste uspokojili své touhy, pak jak je pro někoho možné, narodit se v pekle, protože nikdo nebude připoután k peklu, nikdo by peklo nemiloval? Jak by bylo tedy možné, aby se někdo v pekle narodil?‘“ Logické, hm? Logické. „Potom by odpověděli, že když tito lidé byli naživu, jestliže odcizili peníze nebo majetek Třech drahokamů, jako je Buddha a Sangha, nebo odcizil peníze od svých rodičů, nebo někoho zabil, tento druh přestupků je velmi významný. Musíte jít do pekla, navždy vás tento druh ohně spaluje. Ale tato osoba před smrtí dostane určitý druh nachlazení. Klepe se zimou, je mu velká zima, jako chřipka nebo něco takového, hned před smrtí. Je mu stále velmi velká zima. A když má takovou nemoc se zimnicí, tak zimomřivou a podobně, tak stále pomýšlí na teplo. Stále chce být v teple, nebo hned vedle kamen a tak podobně. A když takhle myslí, tak bude přitažen do ohně pekelného.“
Och! Tak to funguje! Neuvěřitelné! Když se nachladíte nebo podobně, nemyslete na oheň. Myslete na led. Potom se alespoň narodíte v ledovém pekle. Promiňte. Nemyslete na nic! Jen myslete na Buddhu. Myslete na Mistryni. Myslete na Nebesa. Recitujte pět Velkých Králů Nebeských. A pak se tam narodíte.
Okamžik úmrtí je velmi důležitý. Na cokoliv v té době myslíte, přivábíte na sebe odpovídající pozici nebo místa k narození. Proto když jste na živu, musíte trénovat umírání. Praktikovat. Během meditace byste měli vše zanechat za sebou. Opustit své tělo, opustit své přátelé, všechno opustit. Na nic nemyslet. Jen myslete na velikost Boží, o které jsem vám řekla. A alespoň budete zrozeni v některé z těchto oblastí. A poté vám Mistryně stále pomáhá. Jestliže na cokoliv jiného myslíte, potom Bůh vám pomáhej.
Toto je velmi chytrý mechanismus. Neuvěřitelné! Zařídí, abyste se nachladili, onemocněli zimnicí a podobně. Poté budete myslet na oheň, na teplo, a právě to na sebe přivoláte, rozpálený oheň pekelný. Ale nebojte se. Myslím, dokonce i když jste provedli něco špatného, po osvícení už víte, co je dobře a co je špatně. A Mistryně se vám už pokusila pomoci regulovat karmu. Jen to nedělejte znovu. Pak při smrti na to nebudete myslet. Už sami sebe nebudete táhnout, abyste se postavili do pozice, že musíte myslet na utrpení.
„Když někdo odcizí lampu lidem, kteří dělají nabídku Buddhovi…“ Víte, aby si uctili Buddhu, dají lampu. Za starých časů byla tma, nebyla elektrika, lidé, kteří přišli navštívit Buddhu, přinesli s sebou světlo. Přinesli svíčky nebo lampu, aby v noci Sangha a Buddha měli světlo při chůzi ulicemi. Nebo přinesli věci, které byly užitečné. Přinesli oděv a podobné věci, aby udělali nabídku Buddhovi a Sanze, protože Buddha a jeho Sangha neměli žádné peníze. A také žádné nevydělali. Jen učili lidi a byli závislí na jiných, aby přežili a aby učili. Dokázali by mnoho věcí, ale byli jen mniši. Chtěli ušetřit všechen svůj čas, aby učili druhé a pro meditaci, nebo aby se učili od Buddhy. Když laici přišli, přinesli s sebou všechny druhy věcí. Možná přinesli misky, žebrácké misky, nějaké oděvy, nebo lampu, nebo léky, něco, co bylo nezbytné. Také možná přinesli něco jako santalové kadidlo, myrtové a podobně, protože to odpuzuje komáry a jiný hmyz, víte? Tak proto měl Buddha kadidlo. A potom po úmrtí Buddhy, zapalují kadidlo před sochou Buddhy. Zajímalo by mě, jestli komáři mohou kousat kamennou sochu nebo ne. Viděli jste komára kousnout kamenného Buddhu? Ne. Myslím, že ne. Ale je to dobrá tradice. A pomůže to vydělat obchodníkům s kadidlem peníze, proto je to dobré. Neškodí to.
„Takže když někdo jen odcizí něco jako lampu, nebo dřevo na ohřátí, na zatopení ohněm, či kteroukoliv pochodeň, nebo jen trávu, suchou trávu, cokoliv Buddha a Sangha potřebovali, někdy k užití, nebo když jdete a zničíte místnost pro Sanghu, uděláte nepořádek, či potíže, nebo přednáškový sál, poškodíte přednáškový sál a různé jiné vandalství. Ale dokonce i ostatním lidem, nejen Buddhovi a Sanze… V zimě, když z nějakého důvodu vezmete něčí oděv, necháte někoho mrznout, nebo jen proto, že máte moc, když je zima a postříkáte někoho studenou vodou a podobné věci, a poté oni zemřou, ať teplem či zimou, odcizením jejich obleku, všechny druhy těchto činností přivedou takovou osobu do pekla, do ledového pekla, zmrzlého pekla. Ze začátku tato osoba dostane horečku, vysokou horečku, tělo uvnitř hoří s velmi horkým pocitem. Taková osoba přemýšlí o chladu, o ledu a podobně. A když takhle myslí, umírá. Prostě toto myšlení mu je dáno a s tím on zemře. To je jediný účel horečky. V té době to takhle je. A samozřejmě potom, když opustí tělo, když duše opustí tělo, odchází k ledu, do zmrzlého pekla.“ A Buddha jich mnoho, mnoho jmenoval, jako Uptala, Padma, Kumada, Pundarika, atd., atd. Toto jsou jména těch zmrzlých pekel, pravděpodobně v sanskritu. Promiňte, všechny si je nepamatuji.
„V těchto zmrzlých peklech, zločinec stále cítí zimu, ustavičně cítí mrazivost. A jeho tělo se tou zimou scvrkne. Podobně jako suchá švestka, nebo tak podobně. A poté jeho mozek uvnitř je velmi křehký, lehko se poruší, a všechno, všechno… Pak se rozpadne lebka v jeho hlavě na tisíc kousků. Potom se všechny kosti v těle také rozpadnou na hroty šípů. Poté se opět navrátí zpět, a všechno to utrpení se znovu opakuje znovu a znovu, ale zemřít nemůže.“ Samozřejmě v té době je ve svém astrálním těle a zemřít nemůže. Pociťuje všechno to trápení stále stejně. Nikde se schovat nemůže a proces také zastavit nemůže, dokud jeho přestupek není očištěn.
„Jestliže někdo pro svou lakotu okrádá druhé osoby a bere jejich majetek, takováto osoba umře hlady a žízní, potom se ten zloděj stane hladovým strašidlem po své smrti. Nejprve dostane nějaký druh nafouknutí, že jeho břicho bude velmi naduté, opuchlé. A nemůže jíst. Nemůže trávit žádné jídlo. Poté zdravotník přinese nějaké dobré jídlo a přemlouvá ho jíst: ‚Och, to je tak dobré. To je krásné. To je sladké. To je lehce stravitelné, atd., atd. Prosím, zkuste jíst, potom se vaše nemoc vyléčí.‘ Na to se nemocný člověk rozčílí a říká zdravotníkovi: ‚Uf! To vše nenávidím. Jsem z toho vyděšen. Už nikdy mě s těmito jídly na oči nechoďte! A v tom momentě když takhle myslí, umře. A pak se samozřejmě stane skrze své myšlení před smrtí, stane se hladovým duchem.
Jsou lidé tak arogantní a hloupí, kteří nevěří ve Tři Drahokamy, to znamená v osvíceného Mistra, duchovní učení a Sanghu, ve shromáždění, nebo možná urážejí Buddhu, dívají se svrchu na Buddhu, a také nežijí podle humánního standartu, s dostatečnou morálkou, nejsou uctiví ke svým rodičům, nepomůžou svým sourozencům nebo někomu ve svých rodinách v nouzi, a jsou to po všechen čas požitkáři smyslných rozkoší. Nerozlišují mezi příbuznými nebo cizinci, mající druh krvesmilstva a podobné věci. Také tomu nevěří, že existuje příčina a následek. Nevěří tomu. A když je nemocný, jen tam leží, svírá se v křečích. Nedokáže se protáhnout, protože když byl zdráv, ani nechtěl slyšet správná slova, nechtěl slyšet mravní slova. A v té době, rodiče a rodinní příslušníci věděli, že tento pacient brzy umře. Proto se mu snažili vysvětlit: ‚Dobrá, budeme pro tebe recitovat sútru. Zkus najít záchranu v Buddhovi, ve svém srdci. A potom se dívej s úctou na obrázek Buddhy. A zkoušej recitovat Buddhovo jméno. Takže se budou tvé přestupky snižovat a budeš mít více a více zásluh. Dobrá? A všechny ty věci, které teď máš, jelikož brzy zemřeš, dáme ostatním lidem, lidem v nouzi.‘ Přestože k němu mluvili laskavým hlasem a snažili se ho utěšit a vedli ho na správnou cestu, k tomuto správnému názoru, ale vůbec se mu to nelíbilo. Velmi se rozčílil. Řekl: ‚Přísahám, že nikdy už toto nechci slyšet. Pro mne je to nesmysl, nic to neznamená. Poté až umřu, nic tam není, žádné zásluhy, žádné hříchy, nic. Po mé smrti je všemu konec.‘ A s těmito myšlenkami umírá. A protože měl nesprávný koncept myšlení před svou smrtí, narodí se v nižší hladině špatných zvířat. Protože zvířata nemají možnost se učit kulturu a mravnost; není tu úcta k rodičům, k starším lidem, k ničemu. A do této kategorie zvířat se tito narodí. Je to všechno takhle kvůli smýšlení tohoto pacienta před smrtí.
Ale když kdokoliv miluje zušlechťovat morální standardy, zasévat semena humánní kvality, dodržovat Pět Pravidel a pak během svého života nikdy nebude mít žádnou nemoc, která by takto mohla rozdělit jeho tělo a vědomí, nebude cítit takové velké rozrušení. A když morální člověk umře, jeho srdce je velmi pokojné, jeho myšlenky jsou šťastné a normální. Nebude zmatený, rozpolcen, jako předem zmiňovaný pacient. On ví, že umírá. A když se ho příbuzní ptají, jestli by chtěl slyšet učení Buddhy, jestli by chtěl vidět obrázek Buddhy, nebo slyšet někoho ze Sanghy mluvit Pravdu: ‚Chtěl byste být veganem? Chtěl byste udělat nabídku Třem Drahokamům?‘ Tentokrát by pacient odpověděl: ‚Ano, ano, ano! Úžasné, úžasné! To bych moc rád. Udělejte to pro mne.‘ A poté, příslušníci rodiny pokračují: ‚Dobrá. Jestli budeš poslouchat, nebo číst Dharmu, Sútry, dívat se na Buddhu, pak vstoupíš na Buddhovu cestu. Když nabídneš vytištění kterékoliv sútry, učení, tak kdekoliv půjdeš, budeš inteligentní, moudrý, míním pro mnoho životů. Budeš rozumět mnoha věcem, což znamená učení. Když uděláš nabídku Sanze, což znamená mnichům a jeptiškám, kdekoliv se narodíš budeš bohatý a šťasten; cokoliv potřebuješ, budeš vždy mít.‘ Když toto umírající pacient uslyšel, byl velmi šťasten a přislíbil: ‚Dobrá, kdekoliv se zase v budoucnu narodím, prosím, dovolte mi se setkat s Buddhou, se Sanghou a s jeho učením.‘ Takže po jeho smrti se znovu narodil jako člověk.
Pokud někdo dodržuje Deset… Deset pravidel, o něco víc než Pět a pak použije tuto zásluhu, že si přeje narodit se v Nebi, být bohem, vysokým bohem v Nebi, nebo jestliže nějaká osoba dodržuje správně pravidla, velmi, velmi pečlivě a kromě toho vždycky dělá charitativní práci a v té době dodržuje všechna tato dobrá pravidla, alespoň těch pět, které vám dávám, nebo Osm způsobů čištění, pak, když zemře, bude se cítit klidně. Může si takto ulehnout a dívat se na obraz Buddhy, a najednou uslyší Hudbu sfér, Hudbu Nebe. A můžete uvidět jeho tělo, jeho tvář je velmi, velmi rozjasněná. A pak takto zvedne své ruce. A pak půjde nahoru do Nebe.
