‚Všechny vesmíry schválily a Bůh udělil Moc Buddhovi na záchranu nesčetných duší. Buddha, Velký Mistr není jen pouhý titul!‘,2. část z 10

Buddha není titul. Je to slovo nesmírné zásluhy, oběti, lásky, milosrdenství a soucitu dohromady, a další – také moudrosti. Není to titul. Takže, i kdyby se Devadatta sám prohlásil za Buddhu, nebo kdyby ho někdo z hloupých žáků následoval a souhlasil s ním, nezískal by nic! On neměl Buddhovu Sílu. Když Buddha lidem požehnal; byli osvobozeni. Když Devadatta lidi nalákal; všichni s ním šli do pekla! Všichni následovníci by si to měli zapamatovat. Všichni žáci, měli byste znát svoji úroveň a nepoškozovat ostatní tím, že se budete chlubit svým dosažením, když jste ho ještě nedosáhli.

On (Devadatta) nemohl nikomu nijak pomoci. Nedokázal ani na dálku zvednout jeden vlas na těle ve stejném okrese, nemluvě o různých vzdálených zemích. Ale toto je Buddha. Buddha to všechno dokáže. Dokonce i někteří bódhisattvové už to dokáží. V buddhistických legendách máme nejrůznější příběhy a už jsem vám jich mnoho přečetla. Stejné je to s folklórem mnoha jiných hodnotných náboženství. I my jsme jich měli mnoho. Už jsem vám je četla. Není to tedy jen samotný Buddha. Mnoho Světců a Mudrců se obětovalo z lásky, z lítosti nad bytostmi a také proto, že Jim Bůh určil sestoupit do obtížného a trpícího světa, aby pomohli ostatním bratrům a sestrám v systému Božské hierarchie.

Není to titul – můj Bože! I když si myslíte, že jste Buddha, nejste nic! Jak můžete být Buddhou, když nic nevíte? Občas se sice můžete spolehnout na nějaký systém, abyste obdrželi zprávu například od Buddhy – pokud jste ale příliš nízko, nedokážete ani dobře naslouchat. Nebo vaše nízká úroveň přitahuje jen démony, kteří tak rádi krmí vaše ambiciózní EGO odpadky a pak se vám smějí! Děláte samé chyby; všechno slyšíte špatně, a všechno to špatně napodobujete. A pak to možná všechno špatně rozšíříte mezi všechny věřící. A všechno špatné dohromady – to je problém. Protože pokud nejsme dostatečně vysoce duchovně rozvinutí, pak děláme mnoho špatných věcí.

Úryvek z knihy „BUDDHA MĚL PRAVDU: Konec Dharmy může být velmi blízko“ ŽIJÍCÍ BUDDHA BYL ZATČEN : Narodil se v krásné a tajemné zemi Nepálu, v rodišti Buddhy. Ram Bahadur Bomjon se stal známým po celém světě, když v pouhých 16 letech opustil domov a stal se mnichem. Proslulý svojí schopností meditovat nehybně po šest měsíců bez jídla a pití, byl Bomjon považován za duchovního vůdce Nepálu. Tisíce lidí přicházely odevšad, aby se s ním setkaly a uctívaly ho, považovaly ho za reinkarnaci Buddhy a říkaly mu „Buddhův chlapec“. Avšak o 20 let později byli mnozí šokováni, když byl „Buddhův chlapec“ zatčen a odsouzen k 10 letům vězení za sexuální napadení a další nečekaná obvinění.

Bomjon, často uctívaný jako žijící Buddha, byl zatčen při pokusu o útěk. 34letý muž čelil obvinění ze sexuálního zneužití nezletilé dívky, která dříve žila jako mniška v jeho ášramu. Policie uvedla, že Bomjona sledovala a zatkla ho, když se snažil utéct. Zabavili také více než deset mobilních telefonů, pět laptopů a tabletů, 30 milionů nepálských rupií (asi 225 000 USD) a další cizí měny v hodnotě 22 000 USD.

Výňatky z „MNIŠI POTRESTANÍ BUDDHISTICKOU CÍRKVÍ“ 19. června Vietnamská buddhistická sangha oznámila disciplinární řízení proti mnichu Thích Chân Quangovi. Podle něho má zakázáno kázat v jakékoli formě nebo předsedat velkým shromážděním v chrámu Thiền Tôn Phật Quang nebo na jiném místě, a to po dobu dvou let. Toto rozhodnutí bylo přijato na základě oznámení Stálého výboru výkonné rady vietnamské buddhistické sanghy. Podle tohoto oznámení Vietnamská buddhistická sangha obdržela řadu stížností od buddhistů, veřejnosti a médií, v nichž se uvádí, že učení Nejctihodnějšího Thích Chân Quanga způsobuje zmatek ve společnosti, vyvolává reakce komunity, snižuje víru v buddhismus a poškozuje pověst sanghy. Mnich Thích Chân Quang je na sociálních sítích známý svými kontroverzními výroky o karmě, výzvami k dárcovství a svojí kritikou ostatních mnichů. Na sociálních platformách, jako jsou YouTube, Facebook a TikTok, je snadné najít jeho sporné výroky. Mezi kontroverzní výroky mnicha Thích Chân Quanga např. patří: „Musíte najít bankovky s vysokou nominální hodnotou a odevzdat je opatovi. Teprve pak může opat vykonávat náboženskou práci.“, „Proč máš tak krásnou tvář? Je to proto, že v minulém životě ses účastnil obřadu odlévání soch a také jsi přinášel oběti.“, „Ti s opravdovým náboženským srdcem, dokonce darují svůj dům chrámu a přestěhují se jinam.“ a „Ti, kteří hodně zpívají karaoke, mají vysoké riziko, že se po smrti stanou němými duchy.“ Pokud se zjistí, že pan Thích Chân Quang porušil předpisy, budou přijata přísná opatření. Podle stejných novin jsou výroky mnicha Thích Chân Quanga na internetových videích v rozporu s buddhistickým učením, zákony, kulturními tradicemi a historií Vietnamu, a pozměnil přikázání v certifikátu Tři klenoty buddhismu. zákony, kulturními tradicemi a historií Âu Lạc (Vietnamu), a pozměnil přikázání v certifikátu Tři klenoty buddhismu.

6. června Vietnamská buddhistická sangha vydala proti Ctihodnému Thích Nhuận Đức disciplinární opatření, kterým mu na jeden rok zakázala v jakékoli formě kázat. Podle sanghy mnoho výroků a kázání ctihodného (Thích) Nhuận Đứca podkopávalo víru společnosti v buddhismus a sanghu. Mezi jeho kontroverzní výroky např. patří: „Některé dámy zpívaly Buddhovo jméno tak dlouho, až se jejich nohy unavily. Některé nosí široké kalhoty, a když někdo vypouští ptáky, ptáci jim vletí do kalhot.“, „Po dlouhém zpívání Buddhova jména jste vy ženy tak krásné, a když přede mnou sedíte, nemohu si pomoci a slintám.“ a “Pokud přinášíte oběti, nabídněte něco chutného; mniši si přece pochutnávají na dobrém jídle?“

Ctihodný Thích Trúc Thái Minh, opat pagody Ba Vàng, učinil řadu prohlášení, činů a aktivit, které v průběhu let vyvolaly rozruch veřejnosti. Počátkem roku 2024 byl ctihodný Thích Trúc Thái Minh pokárán Vietnamskou buddhistickou sanghou za uspořádání výstavy „Relikvie Buddhových vlasů“. Lidový výbor města Uông Bí v provincii Quảng Ninh mu navíc udělil pokutu ve výši 7,5 milionu VND (300 USD) za porušení zákona o víře a náboženství při pořádání této akce. Po této (události) byl ctihodnému Thích Trúc Thái Minhovi a pagodě Ba Vàng vydán pokyn, aby po dobu jednoho roku nepořádali v chrámu žádné mezinárodní výměnné akce. V průběhu let Pagoda Ba Vàng prováděla různé aktivity, například vyvolávání duchů a „čištění“ karmy. Pozoruhodné je, že ti, kteří chtěli očistit svoji karmu, museli zaplatit značné částky peněz. Tyto činnosti vyvolaly značné debaty.

Proto musíme hodně meditovat, být pokorní, být vděční, dokud vám Bůh opravdu neřekne, že jste Buddha. A ani pak není vždy vaším úkolem jít ven a zachraňovat ostatní lidi, protože nemáte dost síly. Možná můžete zachránit jednoho nebo dva; záleží na tom, kolik zásluh, kolik síly máte na svém „bankovním kontě“. A toto „bankovní konto“ se tady hromadí už nevím kolik eonů. Takže všichni Mistři museli praktikovat znovu a znovu, mnoho, mnoho, mnoho eonů životů, pokud začínali od začátku. Není to tak, že když dosáhnete Páté úrovně nebo dokonce o něco nižší, tak máte zásluhy na záchranu světa nebo alespoň nějakého počtu lidí.

Mnoho lidí, kteří měli zážitek blízké smrti, se vrátilo zpět a dokonce vědí, že to je Čtvrtá úroveň v systému Pěti úrovní, který máme, které jsou pro lidi dosažitelné. Ne všechny úrovně v Nebi, ve vyšších Nebesích, jsou lidem dosažitelné. Takže pro Mistry je tam zřízena Pátá úroveň. Mnozí Mistři tam musí odpočívat a připravovat se, dokud nebudou předurčeni stát se Mistrem. Pak Jim Bůh dá mnoho, mnoho, mnoho Síly, aby, až sestoupí, nebyli hned zabiti nebo jim nebylo ublíženo, aby měli dostatek kapitálu na záchranu ostatních bytostí podle Božího řádu a také podle jejich karmy.

Ujdete-li jeden krok, Mistr půjde 99 kroků s vámi, směrem k vám, a pomůže vám jít dál. Takže i když meditujeme třeba jen jednu desetinu dne – dvě a půl hodiny během 24 hodin, to je jedna desetina – tak to je ten pravý desátek. Nejsou to peníze, které musíte dát církvi, chrámu nebo ašramu, abyste správně odváděli desátky. Ne, ne, ne. Tak to není. Nikdy jsem neslyšela, že by Lao-c' zmiňoval, že musíte dávat desátek – desetinu vašeho příjmu nebo desetinu vašeho majetku nebo něco takového. Ne. Možná v nějaké zemi později, když byli v zoufalé nouzi, ve válce nebo během hladomoru nebo tak, tehdy možná nějaký Mistr řekl žákům, aby to udělali. Ale ne pro Něho, aby jedl, nebo to utrácel nebo žil v přepychu.

Prorok Muhammad, Mír s Ním – v hadísech jsem četla, že možná řekl následovníkům, že mohou dávat, říká se tomu „zakat“. Prostě desátek – stejně jako dávat nějakou část svého majetku, svých peněz, svého bohatství na charitu, aby pomohli ostatním, kteří mají méně štěstí. Když žil Pán Ježíš, nikdy žádný desátek nepožadoval. Nikdy o nic nežádal; chodil bos a nosil velmi prosté oblečení. A když žil Buddha, také se nic takového nepožadovalo. Když někdo chtěl přispět do sanghy, prostě to udělal. V opačném případě by Buddha použil Svoji magickou moc, aby se dozvěděl, kde se nachází poklad, a řekl by některému z Jeho dárců, aby si pro něho došli, například takto. Ale ne proto, aby Buddha mohl žít v přepychu – ne, On žil v chýši!

Říkali tomu vonná místnost, stejně jako jiným místnostem nebo jiným chýším. Pravděpodobně byla trochu izolovanější, ne uprostřed sanghy nebo veřejnosti. Ale byla to jen místnost jako každá jiná, kterou mohli mít pro sanghu. Někdy neměli dostatek místností, takže Buddha dokonce požádal – nebo možná nepožádal, ale do ášramu, kde Buddha a sangha, mniši bydleli, přišli nějací vysoce ctihodní, starší mniši a tam nebylo dost místa. Jeho syn Rāhula tedy musel jít spát do koupelny. No, doufám, že v té době byla koupelna dobrá. Chudák Rāhula. Buddha na Něho byl velmi přísný, protože Buddha chtěl, aby byl vynikající, protože věděl, jak dospívající a děti reagují. Buddhova syna je mi také líto, protože byl mladý a musel jíst jen jedno jídlo jako všichni ostatní. Rāhuli je mi opravdu líto. Ale tak to prostě bylo. Buddha byl spravedlivý a čestný. Nikdy se k nikomu nechoval nijak speciálně.

Dokonce ani k Ānandovi – Ānanda byl Jeho nejlepší asistent, vždycky Mu byl velmi blízko, dělal pro Buddhu všechny možné věci, a dokonce si pamatoval všechny příběhy, všechny Buddhovy přednášky – Buddha s Ním nezacházel nijak speciálně. A Ānanda také nechtěl, žádné speciální zacházení. Takže než Ho shromáždění odhlasovalo jako Buddhova osobního asistenta, požádal o splnění některých podmínek, než souhlasil. Například než přijal místo Buddhova osobního asistenta, řekl shromáždění, že Mu není dovoleno, aby si od Buddhy bral zbylé oblečení nebo které bylo Buddhovi darováno a Buddha ho mínil rozdat. Nebo, že nemůže jíst z Buddhovy misky na almužnu, protože v Buddhově misce na almužnu jsou lahůdky nebo třeba požehnaná jídla a všechny ty dobré věci. Takže nechtěl jíst z Buddhovy misky, například takto – to znamená, že chtěl, aby shromáždění vědělo a přijalo Jeho podmínku, že nechce těžit z postavení Buddhova asistenta, protože to je velmi důležité. Byla to jedinečná pozice. A Ānanda ji dostal, protože Ho Buddha měl rád. Není to tak, že by Ho Buddha upřednostňoval. Jde jen o to, že měli vzájemné spříznění mnoho, mnoho životů.

Když si přečtete buddhistické příběhy, dozvíte se, že Buddha a Ānanda byli často spolu, život za životem, dělali spolu mnoho věcí ve prospěch ostatních bytostí, i když se v té době Buddha neprojevoval otevřeně jako Buddha. Buddha však byl Buddhou již dlouho, dlouho, dlouho. Devadatta byl s Buddhou také dlouho, ale vždy tam byl jen proto, aby Buddhovi škodil, aby Buddhovi překážel, aby Buddhovi dělal potíže, aby se stal Buddhou. Nebo když Buddha putoval po cestě k Buddhovství, Devadatta tam vždycky nějak byl, ve stínu nebo někde poblíž, aby Buddhovi škodil. A dělal mnoho dalších věcí, například Ho pomlouval, dělal Buddhovi špatnou propagaci a dobrou propagaci sobě, Devadattovi, například takhle.

Pravděpodobně je to prostě systém v tomto světě pro kohokoli kdo se stane Mistrem, že vždycky existují nějací podřízení máji, kteří jsou jmenováni v Jeho blízkosti, vedle Něho, aby Mu překáželi, aby Mu dělali peklo ze života a také pro Jeho duchovní dosažení. Je velmi těžké být Buddhou v tomto světě. Ne že by Buddha již nebyl Buddhou, ale je to tak, že prostě musí sestoupit a vytvořit si spříznění s jinými vnímajícími bytostmi, aby se vrátil jako Buddha, a pak, až bude mít dost Síly, může je osvobodit. Proto. Proto se někteří Mistři vracejí tam a zpět – z nirvány zpět na Zemi a pak zase zpět do nirvány – a hodně, hodně, hodně trpí, nevýslovně trpí. Ale nikdo to nevidí… ne mnozí.

Photo Caption: Hrdinský poklad a krása. V srdci dějin!

Stáhnout fotografii