Podrobnosti
Stiahnuť Docx
Čítajte viac
Dokonce i za starých časů žilo v pustině mnoho kněží. Neměli žádné jídlo. Jedli například jen suchý chléb a jen ho namočili do vody, a to je vše, co jedli. Možná nějaké datle, které se daly snadno skladovat a uchovávat po dlouhou dobu. […] Tito kněží a mniši či jeptišky jen chtěli být sami, modlit se k Bohu, cítit Boží Lásku a Požehnání, že jim Bůh požehná. Chtěli jen být sami s Bohem. Ať už byli velmi vysoce osvícení nebo ne, vznešený ideál, vznešený cíl je dosáhnout Boha, poznat Boha, více milovat Boha, a být v tomto ohledu osvícení. […]
Pokud opravdu chcete jíst jen jednou denně nebo jíst jednoduše – bezbolestné druhy zelenin, které jsem vám uvedla, ne všechny… Nemám čas přemýšlet o příliš mnoha věcech. Práce se Supreme Master Television mi fyzicky zabírá hodně času. Hodně, hodně – mnoho hodin – a dělám také i jiné věci. Dokonce i fotografování zabere mnoho, mnoho hodin, jen pro to, abyste si užili pár vteřin, pár minut. Můj tým pracuje velmi tvrdě, a já samozřejmě pracuji spolu s nimi. Ale myslím, že seznam (potravin bez bolesti), který jsem si pro sebe vypsala, už mi stačí k životu. Fungovalo to. Funguje to doteď.A když to všechno nechcete, můžete si dát třeba jen hnědou rýži, sezam a nějaké ovoce – melouny, takové ovoce bez bolesti. Pak jste také v pořádku, a budete se cítit spokojeně. Budete se cítit lehko u srdce, a budete mít lehké nohy; budete šťastní. Ale samozřejmě, když jste v nějaké situaci, že tato jídla nemáte, a máte jiná jídla, veganská, samozřejmě, pak také můžete něco pojíst. Ale když máte obavy, že nemáte dostatek výživy, pak je to velmi zbytečná starost. Můžete také jíst bílou rýži s tou zeleninou a ovocem, které jsem uvedla. I když seznam není úplný, je dostačující. Můj Bože, nežijeme proto, abychom jedli, jíme, abychom žili.Dokonce i za starých časů žilo v pustině mnoho kněží. Neměli žádné jídlo. Jedli například jen suchý chléb a jen ho namočili do vody, a to je vše, co jedli. Možná nějaké datle, které se daly snadno skladovat a uchovávat po dlouhou dobu. Prostě přijali zásoby jídla na šest měsíců, dost na přežití. Tito kněží a mniši či jeptišky jen chtěli být sami, modlit se k Bohu, cítit Boží Lásku a Požehnání, že jim Bůh požehná. Chtěli jen být sami s Bohem. Ať už byli velmi vysoce osvícení nebo ne, vznešený ideál, vznešený cíl je dosáhnout Boha, poznat Boha, více milovat Boha, a být v tomto ohledu osvícení.V Himalájích také mnoho hinduistických mnichů jedlo jen jakékoli suché jídlo, které mohli skladovat v himálajských horách – velmi vysoko, daleko od všeho. Možná jen nějakou rýži a dhal, čočku, kterou mohou uvařit s trochou soli, a možná nějaké koření, pokud ho mají. Jinak je to vše, na čem žijí. Protože v hlubokých Himalájích, jako je Gaumukh, všechny cesty či každý přístup po dobu nejméně šesti měsíců je pod sněhem. Takže po dobu šesti měsíců nikdo nemůže jít na Gaumukh – do tak hluboké a vysoké himalájské oblasti – dodávat nějaké jídlo či něco. Možná, že někteří z těchto mnichů také žijí ze vzduchu, například, breathariáni nebo wateriáni; je pro ně snazší a jednodušší být daleko od světa, aby se mohli těšit z blaženosti s Bohem nebo rozjímat o Bohu.Bylo by nejlepší, kdyby již měli Mistra, který jim předal Metodu osvobození, a pak i nadále pobývat daleko od ostatních, aby měli snazší přístup, a snadnější rozjímání. Ale v takové oblasti toho moc nedělají. V takovém místě je čistý vzduch, čistá energie – žádné rušení jakéhokoli druhu, ani žádný člověk tam nedojde, aby jim přinesl jídlo nebo je uctíval, rušil jejich klid. Proto chtěli pobývat tak daleko od všeho. Přála bych si to také, protože, vzpomínám si, když jsem byla v Himalájích, byl to nejlepší čas, jaký jsem měla. Nikdy jsem necítila žádné potíže. Nikdy jsem se o nic neobávala. Ani mě nenapadla slova „klid“ či „rušení“. Žádná taková situace či myšlení, postoj nebo mentální vztah k tomu tam nebyly. Prostě žijete svůj život. Jen se cítíte tak dobře. Vůbec na nic jiného na tomto světě nemyslíte. Vůbec nic víc na tomto světě nechcete.Dokonce jsem v té době ani neměla moc peněz. Už jsem vám říkala, že jsem každý den mohla jíst jen nějaké (veganské) placky, jednou za večer, když jsem se vrátila do své chýše, hliněné chýše. Pak ráno, možná jednu (veganskou) samosu, když jsem procházela kolem staré paní, která dělala tak nebeské (veganské) samosy, které mi nikde jinde tak dobře nechutnaly. To bylo v Rishikeshi. Nebyla to nejvyšší část Himálají. Musíte jít výše ke Gaumukh. Pak, to bude to poslední z Himalájí, kam se můžete dostat. Jít dále, nevím, zda by tam nějací mniši či jeptišky pobývali. Je tam obtížnější přístup. Teď, záměrně jsem se tam nestala asketou. Stejné jako na pobytu v ústraní; je to prostě tak, jak to je.V Buddhistické tradici, když jste každý rok na tři měsíce na pobytu v ústraní, musíte být sami nebo být s lidmi z podobné komunity. Nejíte víc než to. Možná v době Buddhy měli více jídla. Ale v mé době jsem byla sama v zadní části chrámu, což je místnost používaná pro popel mrtvých buddhistických věřících. Pak je tam příbuzní přinesli, aby mohli slyšet mnichy, kteří recitují sútry, vepředu – kousek pod chrámem – aby jim pomohli získat klid a vysvobodit je z pekla nebo z jakékoli nepříznivé existence. Neměla jsem nikoho, kdo by mi každý den nosil jídlo. Nechtěla jsem. Samozřejmě, mohla jsem požádat mnichy tam dole, aby mi pomohli přinést jídlo, ale nechtěla jsem. Byli tam nějací lidé, kteří mě chtěli navštívit. Také jsem odmítla, kromě jednoho nebo dvou případů pro své vlastní žáky. V té době jsem měla pár žáků, a ti mě nakonec přišli navštívit, protože přivedli nějaké nové lidi na zasvěcení. Nechtěla jsem vidět mnoho lidí. Nechtěla jsem nikoho vidět. Proto jsem si vzala jen sezam a hnědou rýži.V prvním týdnu jsem si s touto dodávkou nechala přinést pomerančový džus. Ale později už nic víc nebylo, takže jen sezamový prášek, hnědá rýže a sůl, samozřejmě, nebo trochu sójové omáčky. Nejspíš také nějaká sójová omáčka, ale nakonec jen sůl. Přežila jsem a necítila jsem se špatně ani nemocná, či tak něco. Naopak, když jsem se na přání toužících lidí vydala do světa, pak jsem tu a tam začala mít trochu problém, a pak, někdy skoro fatální. Mohlo to být smrtelné, ale pak, Bůh stejně chtěl, abych žila, abych pokračovala v práci. Možná proto jsem přežila mnoho pokusů o atentát, mnoho zdravotních stavů na život a na smrt, a fyzické nemoci. Ale není to askeze, která mě přivedla tam, kde jsem, nebo mi jakkoli pomohla. Je to to pohodlí toho, že vám to umožňuje být o samotě a ticho, takže můžete pokračovat v rozjímání o své vnitřní meditaci a nenechat se rušit či rozptylovat jakýmkoliv světským rušením. To je vše.Ale já ne – já zdůrazňuji – neobhajuji asketismus jako způsob, jak donutit své tělo, abyste měli pocit, že můžete; samozřejmě můžete. Ale nesnažte se příliš nutit do problémů, ano? Chci vám jen říct, že když chcete méně stravy nebo méně obtížných vařených jídel, můžete je mít jednodušší. Ale nenuťte se. Ano? Když to vaše tělo nezvládá, okamžitě přestaňte a zvolna se vraťte do normálu. Neskákejte okamžitě z jednoho extrému do druhého – relaxační způsob života, ale vždy buďte vegani. Ne jen proto, že se bojíte karmy, ale hlavně proto, že nechceme ublížit žádným bytostem.Dokonce zvířecím bytostem – nevypadají jako my, ale jsou to duše. Mají v sobě duše, a mají duchovní spojení s Vesmírem. Mnoho zvířecích lidí ví víc, než my lidé budeme kdy vědět. Mají ostrý smysl pro poznání věcí, které se stanou dříve, než se vůbec stanou. Mohou vidět skrze vás. Mohou předpovědět, jaké budete mít potíže nebo jakou nehodu. Moc se vás snaží varovat, ale většina lidí neslyší zvířecí lidi komunikovat.Někdy vidíte zvířecího člověka, který kolem vás najednou skáče a ruší vaše sledování televize, protože ten zvířecí člověk ví, že vám ten program přinese špatnou karmu, zátěž, například takhle. Moji psí lidé to vědí. Mnozí z nich se mě snaží mnohokrát zastavit, ale protože musím pracovat, musím znát svět, abych se o svět mohla postarat, takže se musím obětovat. Ale když nemusíte, tak nesmíte.Nedívejte se na příliš mnoho světských programů, zejména na násilné filmy a pořady. Jsou pro vás velmi, velmi špatné. Vyčerpají vaši energii. Stahují vás dolů na nižší úroveň, dokonce, i když už jste na vyšší úrovni. Udělá se vám z nich špatně. Přivodí vám nemoc. Naruší vaši duševní kapacitu a všechno, zvláště když se na to díváte v noci, když potřebujete spát. Dokonce i když jste noční osoba, raději se moc nezneužívejte – mentálně, psychologicky, emocionálně, z hlediska moudrosti, protože noc je časem k odpočinku, časem meditace, a rozjímáním o vyšších, vznešenějších úrovních ve Vesmíru, blíže k Nebi, blíže k Bohu.Noc je časem negativní síly, která se potuluje kolem a ruší váš klid, vysává vaši energii, dokonce vás ovlivňuje, abyste dělali něco špatně, a tím pro vás vytváří špatnou karmu nebo/a následně pro ostatní!Photo Caption: Leží nízko, hluboko v lese, tak skromný, sotva si ho všimnete, ale dokáže přežít léto i zimu!
