Způsobujte méně bolesti a karmy: Rostliny k jídlu, 2. část z 5

V naší [Supreme Master] TV Dáváme mnoho pořadů o mniších jeptiškách, kteří nejedí. To je dnes běžné. Ale tohle všechno nezkoušejte. Pokud to opravdu chcete zkusit, musíte si najít nějaké odborné vedení, nějaké lidi, kteří vědí, jak to udělat. Jinak prostě jezte jednoduchá jídla, cvičte, dělejte denně cvičení, procházejte se na čerstvém vzduchu, například takhle. Žijte obyčejný život s minimální rozmanitostí příjmu potravy – co nejméně to je možné. Musíte však sledovat, zda je vaše tělo vhodné pro takto omezenou (rozmanitost) zeleniny a ovoce. […]

Není to kvůli karmě, že nejíme jiné rostliny či zeleninu, ale protože jim nechceme ublížit. To je vše. Pokud se chcete vyhnout tomu, abyste rostlinám ublížili nebo jim způsobili úzkost, smutek či nervozitu, pak si vyberte zeleninu ze seznamu, který jsem vám přečetla – nemají žádnou bolest. Nebo i když mají, je to jako nic. Ale ty, které jsem vám přečetla, to nic není. Žádná bolest. Jen pro případ, že byste to tak měli raději. Musíte zjistit, jestli vaše tělo vydrží s omezeným množstvím zeleniny a ovoce. Ale většinou, stejně jako banány, jsou také plnohodnotnou potravinou. Jeden z vašich mnišských bratrů, který byl v Kostarice, měl jako základní potravinu vždy banány. Žil tak po mnoho let. Ale teď už tak nežije, protože mu dodávám dostatek jídla, všech druhů potravin. Tak dobře. Doufám, že se budete bavit objevováním nové stravy pro sebe, pokud tomu dáte přednost, Jděte na to pomalu a zkoušejte.

Jinak jsem znala jednoho mnicha, žila jsem nějakou dobu v jeho chrámu. Jedl jen hnědou rýži a sezamový prášek a vodu. A žil velmi dlouho, byl silný; a byl to také mistr čchi-kungu. Když mu nožem podříznete hrdlo, nemůžete – nemůžete ho například proříznout. Velmi silný. Ale samozřejmě cvičil každý den. Kromě toho, že byl buddhistický mnich a dělal všechny možné mnišské rituály, také každý den cvičil čchi-kung. Na Tchaj-wanu (Formose) měl školu, kde učil ostatní lidi čchi-kung. Zemřel už před několika lety, ale když žil, jedl jen tohle. A znala jsem osobně jednu jeptišku; mám na mysli osobně jsem ji viděla. Stejně jako tento mnich jsem nějakou dobu žila v jeho chrámu s dalšími mnichy a jeptiškami.

A znala jsem jednu jeptišku, která nic nejedla, pila jen trochu vody. Ale ta voda už byla samozřejmě požehnaná tím, že předtím, než se napila, odříkala jména Buddhů. Ta už také zemřela, ale když byla naživu, nikdy ani nepromluvila. Nechtěla mluvit. Používala jen znakovou řeč a její žáci vám to přeložili. Byla jsem ji navštívit a oni nám to právě takto dělali, překládali nám její znakovou řeč. Ptala jsem se jí, jak mohou lidé žít jen z pitné vody jako ona, a řekla mi znakovou řečí: „Jen pomalu, postupně.“ Slyšela jsem, že než se stala wateriánkou, jedla ovoce. Prostě jí každý den přinesli talíř s ovocem, a jednoho dne ho odstrčila a pak už věděli, že už nechce jíst ovoce. Takže od té doby pila jen trochu vody. Znala jsem ji osobně a samozřejmě jsem s ní také mluvila znakovou řečí.

V naší [Supreme Master] TV Dáváme mnoho pořadů o mniších jeptiškách, kteří nejedí. To je dnes běžné. Ale tohle všechno nezkoušejte. Pokud to opravdu chcete zkusit, musíte si najít nějaké odborné vedení, nějaké lidi, kteří vědí, jak to udělat. Jinak prostě jezte jednoduchá jídla, cvičte, dělejte denně cvičení, procházejte se na čerstvém vzduchu, například takhle. Žijte obyčejný život s minimální rozmanitostí příjmu potravy – co nejméně to je možné. Musíte však sledovat, zda je vaše tělo vhodné pro takto omezenou (rozmanitost) zeleniny a ovoce. Musíte to vyzkoušet. Jinak vidíte, že mnoho lidí dokáže žít s velmi minimálním příjmem potravy.

Nemusíte nic zkoušet. Je to jen pro vaši informaci. Pokud jste vegani, už teď jsem vám vděčná. Všechna Nebesa vás podpoří, a naše planeta bude udržitelná, bude v bezpečí a v pořádku, abyste na ní mohli žít i nadále, i pro vaše další a další generace dětí. Pokud milujete své děti, buďte vegany a i je naučte být vegany, abyste minimalizovali karmické následky vytvořili pro náš svět laskavou energii. Pak naše planeta i nadále přežije a my také.

Jak již bylo zmíněno, pokud nějaké bylinky nebo rostliny, z nichž si uděláte klíčky a budete je jíst, když jsou ještě klíčky, nebo vyrostly jen velmi málo – nevyrostly do tvrdého těla rostliny nebo stromu – pak je v pořádku je konzumovat. Ale je lepší, když máte vlastní zahrádku, pak se můžete rozhodnout. Víte, například když si na vlastní zahradě zasadíte rostlinu máty peprné, pak ji můžete použít. Pokud odříznete listy velmi daleko od stonku nebo od těla rostliny máty peprné, pak to nezpůsobí moc bolesti. Velmi malou nebo téměř nulovou.

Nebo jako bazalka. Můžete odříznout třeba jen dvě třetiny listů a ponecháte spodní část listů stále připojenou k rostlině a nějaký malý lístek ještě zůstane. V tom rohu pak vyroste nový list. Mezi stonkem listu a tělem rostliny vyrostou dále nové listy.

U mnoha bylin je to právě tak. Ale u některých bylin musíte uříznout celou větvičku, dokonce i malou, pak to způsobí bolest. Například rozmarýn. Pokud chcete použít rozmarýn, musíte uříznout větvičku nebo její část. To rozmarýnu, nebo jak se říká keříku rozmarýnu, způsobí bolest.

A ty bobule, které můžete jen tak snadno natrhat – skoro jako by vám spadly do ruky, když se jich dotknete – ty velmi měkké bobule, ty jsou v pořádku, necítí tak velkou bolest. Takže velmi malé věci. Ale rostlina jahodníku cítí bolest. Ale například rostliny burských oříšků většinou již usychají a žloutnou dříve, než je lidé vytáhnou ze země. Rostliny sezamu, to je podobné. A rýže a pšenice, ty už odumřely. Jejich duch odešel dřív, než je lidé sklidili, takže se dají jíst.

Jsem si jista, že existuje ještě několik druhů zeleniny a ovoce, které se dají jíst, ale většina ovocných stromů, například mango a jablka, cítí bolest, když je utrhnete. Ale když spadnou na zem, tak to není žádný problém, můžete je jíst, není v tom žádná karma. Už spadly ze stromu, takže toho moc neuděláte, jen je seberete. Když jsem dříve viděla nějaké ovoce, které spadlo ze stromu, vždycky jsem je posbírala, abych zjistila, jestli je ještě mohu použít. Stále ještě velmi pěkné. Stejně jako rajčata, můžeme jíst plody a rostlina necítí bolest, Protože nemá karmu bolesti. Není to úžasné? I rostliny mají karmu.

Tak snad příště, pokud se zeptáte na něco dalšího a já o tom budu vědět, tak vám to řeknu. Dobře. Ať vám všem Bůh žehná a ať Bůh žehná všem krásným rostlinám a krásným bylinám a žehná celé naší planetě.

Podrobnosti o nízkokarmické stravě, která nám může pomoci minimalizovat bolest a utrpení způsobené jiným bytostem, najdete na webu: SupremeMasterTV.com/LowKarmaDiet

Víte, naše planeta se zhmotňuje a stává se cennou díky zásluhám všech bytostí na této planetě, kolektivním zásluhám dohromady – takže se tato planeta zhmotní a stane se obyvatelnou. A pak by se planeta rozpadla, byla by zničena, zanikla by, také kvůli nedostatku zásluh lidí, bytostí na této planetě. Svými činy, tím, že dělají něco, co je v rozporu s budováním zásluh tím, že dělají věci, které ničí jejich zásluhy nebo jsou bez zásluh, nejsme požehnáni, abychom měli tento domov jako planetu.

Je to stejné, jako když máte nějaké peníze, abyste si je uložili nebo máte peníze na stavbu domu. Ale v okamžiku, kdy už žádné peníze nemáte nebo dlužíte peníze a nemůžete je splatit, tak vám ho buď banka vezme, nebo musíte nemovitost opustit, protože ji nemůžete zaplatit, nemůžete tam už dál bydlet. Je to podobné jako s naší planetou – je to náš domov. A pokud nemáme dostatečné zásluhy, abychom si ji udrželi, pak nemůžeme přežít. Musíme planetu opustit, nebo bude planeta zničena. Dávejte si proto, prosím, pozor na to, co jíte. Buďte alespoň vegani. Dobře? Buďte vegani.

Rostlinná říše je tak bohatá na živiny, vitamíny a zdraví prospěšné vlastnosti. Bůh nám dává vše, co potřebujeme. I když někteří lidé nemají dostatek jídla nebo nemohou pracovat, aby si vydělali peníze na nákup potravin, celá planeta – pokud jsme vegani – může uživit všechny na této Zemi. Kolem je dost jídla ku pomoci každému, aby mohl být zdravý, sytý, naplněný výživou ze všeho, co na této planetě máme nebo co jsme schopni vypěstovat.

Neměl by existovat nikdo, kdo by v noci nebo v kterýkoli den nebo vůbec kdy hladověl, protože Bůh nám toho dává tolik, tolik. Jenže my tím vším plýtváme. Třeba máme dost jídla na to, abychom nasytili lidi, ale místo toho ho používáme na chov zvířecích lidí a lidi necháváme hladovět. To není správné, to není správná věc, kterou děláme. Musíme dělat správnou věc, žít naše životy správně, pak nás nic zlého nepotká. Ale pokud se dopustíme přestupku proti zdravému rozumu, proti logice, pak nemusíme diskutovat o nebeských trestech, o zásluhách ani o ničem jiném.

Vzpomínáte si na folklórní příběh, který jsem vám kdysi dávno vyprávěla? Jeden člověk šel navštívit jednu sféru ve vesmíru a Nebesa pro ně připravila jídlo, obě strany tam seděly, ale byly nešťastné, hladové a nemohly nic jíst. A druhá část, to samé. Nebesa jim nabídla spoustu jídla a oni byli šťastní, veselí, smáli se a zpívali, měli plnou výživu v žaludku a podobně. A host zjistil, že je tam dlouhá lžíce. Když ohnete loket, abyste si tu lžíci dali do úst, tak nemůžete, protože ta lžíce je hodně dlouhá. První skupina ji tedy nepoužívala, protože sami sebe nemohli nakrmit. Druhá skupina používala dlouhou lžíci, aby se nakrmili navzájem, takže byli všichni velmi spokojení a jedli, dokud se nenasytili. Je tedy na nás, abychom se rozhodli, jaký postoj, jakou kvalitu bychom měli mít a zachovat si. A cokoliv je špatnou vlastností, měli bychom to prostě odhodit. Je to jako odpadky. Když to nechceme, prostě to vyhodíme.

Photo Caption: Všichni jsou za MÍR!