Existují klady a zápory manželství. Pokud jste ženatý, naučíte se, jak se přizpůsobit, usmířit a být ohleduplný. Totéž s přítelem a přítelkyní. Přizpůsobí se, pokud žijí společně. Naučí se přizpůsobovat a být ohleduplní, takže spolu vycházejí klidněji.
Chci vám, stráže, poděkovat. Jste tak mladí a přicházíte každý víkend. Zeptala jsem se „Plochého nosu“ proč je to tak… zeptala jsem se ho, kolik dětí už má? Za prvé. Za druhé. Vzhledem k tomu, že je tak vysoký a pohledný, myslela jsem, že musel být „polapen“ nějakou dívkou. Že by ho neušetřily. A on odpověděl: Ještě jsem se nesetkal se svou karmou.“ Velmi moudrá odpověď. Můj Bože, když tě vidím, jak jsi vyrostl, vím, že stárnu. Je mi líto, že nemohu s tebou zůstat mladá. Ale vy všichni po několika desetiletích zestárnete, proto to nevadí. Velmi brzy to dohoníte. Proč nemáš nějakou přítelkyni? Příliš zaneprázdněn? Nesetkal ses se svou „karmou“? (Bůh žehnej.) Bůh žehnej. Teď mluvíš takto. Později, když se potkáš se svou „karmou“, řekneš: „Ach, Boží požehnání mi udělilo pohlednou…“ Budeš mít jiný způsob myšlení. Co doma děláš? (Jsem pošťák.) Velmi dobře. Můžeš dýchat čerstvý vzduch v práci každý den. Pracuješ venku každý den, že? (Ano.) To je tak příjemné. A pak? (Připravuji se na zkoušku.) Zkouška. (Mám také práci na částečný úvazek.) Páni! Pak tady stále sloužíš jako strážce, tvrdě pracující. Jak to, že ještě máš volný čas? Jaký druh zkoušky skládáš? (Je to národní státní úřednická zkouška.) Vládní zaměstnanec. A vy? (Mám na starosti nábor lidských zdrojů a školení pro kontejnerovou přepravní obchodní společnost, nábor a školení.) A on? (Pracuji ve vědecké a technologické továrně, která vyrábí obrazovky pro mobilní telefony.) (Vědecká a technologická továrna.) Vědecká a technologická továrna. Úžasné. IT správně? (IT.) Druh IT inženýra, že? Úžasné. A co on? (Inženýr.) Jaký druh inženýra? (Navrhování ručního nářadí, takového pro opravování elektrických vodičů.) (Návrh nástroje. ) Dizajn. Konstrukce nástroje. A vy? (Letecké inženýrství.) Oprava letadel.
Co děláte? (Pracuji v továrně.) Jaký druh továrny? (Cukr.) Och, cukr! Velmi sladké. Sugar boy. Cukrová láska. Je píseň o sladkém dítěti. Sugar Baby Love. Znáte to? Také ji neznám. Jen si pamatuji několik řádků. Cukrová láska, cukrová láska. Nechtěl jsem ti ublížit. Nechtěl jsem, abys byla smutná. Něco takového. To je vše. Celé si to nepamatuji. Bylo to velmi dávno. Milostná píseň. Zde zakazujeme tento druh písní. Pouze Mistryně je může zpívat. A pak? (Jsem inženýr výzkumu a vývoje.) Vymysleli jste něco? (Ano, ale něco ještě není vynalezeno.) Trvá to dlouho. Ať už používáme cokoli, jsou to výsledky úsilí mnoha lidí. Dokonce i taková mísa nebyla nikdy předtím tak krásná. Bývávalo to velmi hrubé, vyrobené ze země. Více lesklých věcí bylo přidáno později. Také jsme předtím neměli věci jako tyhle. Bývalo tam jen dřevo a bambus a nyní je z toho tohle. Je velmi důležité prozkoumat mnoho věcí, aby mohly být různé vynálezy.
Každý den, když něco používám, cítím: „Páni, jsem tak požehnaná, tak vděčná!“ Například to, čemu říkáte „spínací špendlík“. Že? (Zicherka.) Spínací špendlík. Bývalo to velmi obyčejné. Poté byla bezpečnější a bezpečnější. Věc, která je tak malá, a tak dobrá. Jak může existovat stroj, který to vyrobí? Navíc má plastovou krytku, aby to bylo bezpečnější pro připnutí. Pokaždé, když něco uvidím, mám pocit obdivu a úcty a že jsem velmi požehnána za to, že je mi umožněno užít si tolika věcí. Za starých časů to tak nebylo. Nebyly tam žádné hřebíky různých velikostí. Protože někdy si musím věci opravit nebo si něco sama pověsit, nejprve musím zatlouct hřebík, abych něco pověsila, atd. Vždycky cítím: „Páni, je to tak úžasné.“ A ocelové dráty jsou tak tenké a opláštěné měkkým a zeleným plastem. Některé jsou silnější a některé jsou velmi tenké, skoro tak jemné jako naše vlasy.
Například, telefonní spojení. Je to malý kousek, kam jdou drátky dovnitř, abychom je mohli připojit k telefonu. Jednou drátky vypadly. Snažila jsem se je vrátit. Otevřela jsem malou krabici a zkontrolovala, kam je každý vodič připojen. Byly v různých barvách. Drátky uvnitř byly tak tenké. Jsou vyrobeny z mědi s červeným pláštěm. Pak jsem pocítila: „Páni! Úžasné.“ Kdo mohl vymyslet takový typ stroje a najít způsob, jak udělat drátky, které jsou tenké jako naše vlasy? Je to tak tenké a jemné. Telefon by nemohl být připojen bez těch tenkých drátků. Je to tak úžasné! Všechny telefony a svět závisí na tak skvělé věci. Celý ášram závisí na tom, nemluvě o celém světě. Tady v ášramu se musím spoléhat na tak malou věc na kontaktování lidí.
Co děláte? (Jsem architekt.) Pro stavbu domů? (Pro budovy a zahrady.) Dokonce pro zahrady? Umíte vytvořit návrh krajiny? Jsou propojené. Jak jde obchod? (Jen malý podnik.) Přicházíte každý víkend. Jsou vaše rodiny šťastné? (Přicházejí se mnou.) A co ten, kdo má ženu? Nechala vás, abyste sem přišel? (Dohodli jsme se.) Mluvili jste o tom. (Mluvili jsme o tom. Vlastně moje žena byla docela podporující, jedla vegetariánké jídlo se mnou. ) Je vegetariánka? (Jí vegetariánské jídlo se mnou.) Dobrá. (Doma všichni jíme vegetariánská jídla, včetně našich dětí.) Skvělé. Dobrá manželka. Musíte být ohleduplnější a mluvit sladčeji. Ne, nedělám si legraci. My dívky máme rády hochy, kteří jsou romantičtí a pozorní. Musíte jí často věnovat pozornost, říkat: „Páni! Dnes jsi tak krásná.“ „Tolik jsi mi dnes chyběla,“ atd. Tento typ řeči. A pak podnikněte více kroků, abyste pěstovali lásku jeden pro druhého. Neberte to jako samozřejmost. Dobrá žena si zaslouží, aby o ni bylo dobře postaráno. (Rozumím.) Více o ni pečujte a více ji objímejte, až přijdete domů. A musíte vědět, jak mluvit a jak dělat to a ono. Jděte si přečíst takovou knihu, dobře? Budete vědět, jak to udělat podle knih a sledování filmů. Zapomněla jsem. Nejsem v tom dobrým učitelem. Už je to více než třicet let od mého manželství a teď jsem zapomněla. Ale můj bývalý manžel byl velmi milý a romantický. Když měl čas, cítila jsem, že o mě velmi dobře pečuje. Prostě cítíte, že je k vám velmi pozorný. Není to, jako by mu to bylo více jedno poté, co se oženil. (Chce být takový. Tak by se měl muž chovat.) Nejsem si jistá. Někteří chlapci jsou trochu zatuhlí. Není rozdíl, zda před nebo po manželství. Po návratu domů si prostě sundají kabáty a posadí se před počítač nebo udělají něco jiného. Zapomněli obejmout a políbit své manželky, a promluvit s nimi: „Ach, jak jsi mi chyběla a tak dále…“ Ale nemůže mluvit jen jako robot. Měl by mluvit láskyplně a upřímně. A pak například, milovala jsem hraní hudby v té době. Když jsem hrála, páni, obdivně poslouchal jako fanoušek. (Obdivujíc.) Někoho obdivujíc. Ale ve skutečnosti jsem nehrála moc dobře. Konec konců nejsem hudebník. Víte, co umím hrát. Takoví by hoši měli být. Ale ne každý chlapec to tak dělá; vždycky zapomenou. Oni to vědí, ale udělají to jinak. Můžete to udělat? Jen se tam smějí. (Očividně nemohu.) Ještě jste to tak nedělal? Dosud na to nebyl vyškolen. (Nic si z toho nedělám.) Nic si z toho neděláte.
Už máte přítelkyni? Ano? Pokud ano, musíte být ohleduplnější. (Lidé vždy říkají, že sladká řeč je před manželstvím, a po manželství…) To nebude nutné. (On bude jiným člověkem.) Nemělo by to tak být. Pokud je to tak, on příliš snadno utíká. Proto jsem řekla, že můj bývalý manžel byl tak milý. Možná jsou všichni Němci takoví. Řekli mi, že němečtí manželé jsou velmi milí. Ostatní dívky mi to řekly. Neznám manžely druhých. Znám jen svého manžela. Byl velmi zaneprázdněn. Znáte to. Byl to lékař a musel brát noční směny ve stejnou dobu, a také musel studovat vědu. Zatímco byl zaneprázdněn se studiem, byl ke mně stále tak pozorný. Na svou ženu nikdy nezapomněl. Nikdy mě neopomněl. Nikdy se neomlouval a neříkal: „Jsem tak zaneprázdněn, počkej a promluvíme si později.“ To jsem byla já, kdo ho zanedbávala. Někdy jsem mluvila s Buddhistickými mistry, ptala se na Dharmu. Ještě jsem nešla do Indie. Často jsem volala tomu a tamtomu Buddhistickému mistru, abych položila otázky o sútrách. Někdy jsem promlouvala po telefonu dlouhou dobu. Když se vrátil domů, rozpakoval se. Protože mě viděl hovořit dlouhou dobu, přišel, objal mě a řekl: „Jsem tady, víš? Jsem doma. Víš, že jsem doma?“ (Byl ignorován.) Pak jsem řekla: „Počkej chvíli. Počkej chvilku.“ Protože jsem byla velmi zaujata jejich řečí. Někteří z těch starých Buddhistických mistrů velmi dobře praktikovali a poskytli mi velmi moudré odpovědi. Byla jsem tak dychtivá po Dharmě, a manželství do toho nepasovalo. Takže jsem odpověděla: „Počkej chvíli. Ještě jsem nedokončila rozhovor.“ Myslel si, že si povídám s nějakým kamarádem. Řekla jsem: „Ne, ne. Mluvím s buddhistickým mnichem, bez vlasů.“ (Žádné vlasy.) Se starým mnichem. Takže jsem řekla svému manželovi: „Je starý, je mu už kolem šedesáti.“ Později si ještě stěžoval: „Proč jsi tak dlouho mluvila? Kdo to byl?“ Řekla jsem: „Mluvila jsem s buddhistickým mnichem.“ A pak řekl: „Ty také často mluvíš s jinými lidmi.“ Řekla jsem: „Ano.“ Protože v té době jsem byla předsedkyní buddhistické studentské skupiny v Německu. (Předsedkyní.) A taky jsem pracovala pro Aulacké (vietnamské) uprchlíky. Samozřejmě, že jsem byla zaneprázdněna. Někdy, když jsem navštěvovala mnichy, musel jít se mnou. Šla jsem tam, kde žili mniši, ne do chrámu. Ale přesto tam pár nemohl spát na stejné posteli. Pak například, jsem si lehla na tuto stranu, a on si lehl na druhou a hlavami takto. I u mnichů ještě natáhl ruku, aby držel mou. Nemohl dělat nic jiného, tak jen natáhl ruku. Bylo to často takto. Později jsem si oholila hlavu a vrátila se do Německa, abych pobývala v chrámu. Přišel mě navštívit. Nemohl mě otevřeně držet za ruku, protože by to každý viděl. Tak prostě použil nohy, aby mi šlápnul na mou pod stolem (aby vyjádřil svou lásku.) a usmál se. Řekla jsem: „Ach! Sundej tu nohu.“ Byl to typ manžela, který vždy potěší svou ženu. Nemusíte být nutně bohatý nebo dobře vypadající. Samozřejmě, hezký vzhled je ještě lepší, ale ne nutně. Když jí věnujete pozornost, bude mít pocit, že ji neustále milujete; že na ni pořád pamatujete. To se jí líbí. Nemusíte nutně být bohatý nebo hezký, nebo mít lékařský titul; ne nutně. Říkám vám jen mimochodem, pro případ, že stále chcete chránit svou rodinu. Protože jste ženatý, i nadále to ochraňujte. Jinak svět nebude v klidu. Světový mír začíná z domova.
Existuje příběh o člověku, který byl pozván na hostinu. Zatímco se všichni ostatní navzájem zdravili, on stále jedl. Jedno za druhým, brzy dojedl všechno jídlo. Zatímco se hosté elegantně navzájem pobízeli, aby začali první, snědl všechno jídlo. Potom se ho hosté zeptali: „Které znamení zvěrokruhu jste?“ Pak řekl… Na tom nezáleží. Kohout nebo kachna je v pořádku. Hosté řekli: „Díky bohu, že nejste tygr, nebo jinak…“ (Snědl by všechny hosty.) „Nebo jinak bychom byli také snědeni.“ Lidé si z něj dělali legraci. Díky bohu, že jeho znamení zvěrokruhu nebyl tygr.
Víte, jak lidem dobře posloužit. (Děkuji Vám, Mistryně.) Váš manžel má velké požehnání. Máte manžela? (Ano.) Řekněte mu, že „má velké požehnání“. (Děkuji Vám, Mistryně.) Velmi mu závidím. Pravděpodobně byla vyškolena dobře svým manželem. Existují klady a zápory manželství. Pokud jste ženatý, naučíte se, jak se přizpůsobit, usmířit a být ohleduplný. Totéž s přítelem a přítelkyní. Přizpůsobí se, pokud žijí společně. Naučí se přizpůsobovat a být ohleduplní, takže spolu vycházejí klidněji.
Také se učí prát a šít oblečení, což bývalo děláno jejich mámou. Existuje další vtip. Žil starý mládenec. Často mu upadl knoflík nebo se uvolnily stehy. (Volné stehy.) Stehy byly volné tu a tam. Takže jeho přítel mu řekl: „Všechno bude v pořádku, až se oženíš.“ Odpověděl: „Ještě jsem se nesetkal s žádnou dívkou.“ Pak jednoho dne konečně jednu našel a oženil se. Jeho přítel řekl: „Vidím, že teď jsi jiný, protože jsi ženatý. Tvé stehy a knoflíky už nejsou volné. Je dobré, že teď vypadáš upraveně. Musíš mít dobrou ženu, že?“ Odpověděl: „Jo. Naučila mě, jak sešívat své oblečení a její.“ Tenhle je skvělý. (Dokáže dělat to, co neuměl udělat dříve.) Naučil se všechno, možná včetně vaření.
Jiný příběh. Muž mi řekl, že se oženil. Řekla jsem: „Proč ses nyní oženil? Předtím jsi to nechtěl.“ Řekl: „Každé ráno, po ukončení pití jsem musel spěchat do práce a nechal tam pohár. A po návratu domů tam špinavý šálek byl pořád.“ To znamená, že nebyl nikdo, kdo by se staral o mytí nádobí nebo o jiné věci. Později, když se oženil, zeptala jsem se ho: „Tak jak to jde?“ Řekl: „Teď mám ještě jeden šálek navíc.“ Když se vrátí domů, musí umýt šálek své ženy. Jeho žena musí také pracovat. V současné době není nikdo, kdo by se staral o kohokoli. Byl jeden šálek, teď je tu ještě jeden navíc. (Měl pouze jeden šálek, a teď má společnost a umývá také partnerčin.) Teď má společnost, může také umývat i šálek své partnerky. (Aby zjistil, kdo první to nedokáže vydržet. Kdokoli umyje první šálek, umyje také ten druhý.) Musí to být manžel. Po návratu domů manželka dobře vyškolila manžela, aby oba šálky umyl.
Viděla jsem mnoho takových situací a někteří kolegové zasvěcení mi to vyprávěli. Někdy by si rád uvařil trochu (veganských) nudlí, protože je pravděpodobně po večeři ještě hladový. Po návratu domů z práce v noci si chce uvařit trochu nudlí. Pak mu jeho žena řekla: „Hej, já nejdu umývat nádobí. Musíš ho umýt.“ Ano. Manželka ho dopředu varuje. Obává se, že by tam zůstala miska. Nevím, proč společný život vede k tomu, že pár skončí takto umíněný jeden vůči druhému. Vdávat se má také výhody. Způsobí, že je člověk zodpovědnější. Před svatbou muž může někdy házet věcmi a oblečením všude bezstarostně. Poté, co se oženil, jeho žena ho napomíná, a pomalu se stává odpovědnějším a pořádnějším. Staří mládenci jsou různí. Mluvím jen náhodně; nemluvím o vás. Je v pořádku, pokud se cítíte dobře. To vše jsou vtipy. Dejte jim varování, pro každý případ. V případě, že by si mohli později stěžovat: „Mistryně, měla jste mi to říci dřív. Teď je příliš pozdě.“ „Kdybyste mi to řekla dříve, byl bych opatrnější.“
