Podrobnosti
Stiahnuť Docx
Čítajte viac
Potřebuji se postarat o svou ochranu, o své zabezpečení, abych pro vás mohla dál pracovat, pro svět. Mám také další práci na jiných planetách. Jsem zcela zaneprázdněná a musím se udržovat v kondici. Karma bytostí, zejména lidských bytostí, vás dokáže opravdu položit, může vás někdy do určité míry opravdu stáhnout dolů. Naučila jsem se to za všechna ta desetiletí. Neměla bych ani jezdit ven, s taxíkem či s podobnými věcmi, ale musím. Někdy musím. Takže to tak prostě musí být.Ale většinou jsem sama a intenzivně medituji, když mám čas – většinou v noci, brzy ráno, pokud to jde, ale někdy nemohu kvůli práci. Každodenní práce se nedá pozdržet, protože druhý den přijde další práce. Nemohu tedy říci: „Ach, udělám to zítra“ nebo „Odpočinu si.“ To vůbec není možné. Už ne, už víc ne.Když jsem měla méně žáků, měla jsem více odpočinku, více jsem se bavila. Bylo to lehčí, moc jsem toho nevěděla o této hrozné situaci, která mě potkala. Moc jsem toho nevěděla o krádeži svými vlastními takzvanými žáky. Tolik jsem toho o lidech nevěděla, kteří by mohli přijít jen proto, aby ukradli práci, kterou dělám, a udělali si z ní pro sebe zisk, a dokonce mi různými způsoby ublížili – karmickým způsobem, reputací, finančně, všemožnými způsoby a věcmi! Zdraví a bolesti hlavy, starosti, práce, práce navíc, strávený a ztracený čas navíc, dělají tolik problémů, takže v noci nespím. Všechny možné ztráty, opravdu. To není vůbec fér, opravdu.Ale být Mistryní – nikdo z nás to nemá lehké. Takže, pokud si někdo myslí, že opravdu miluji svůj titul, miluji tento svět a miluji tohle vše – nic nemám. Ani si nemyslím, že je to můj titul. Všechno je to uspořádané Bohem, a všechny zásluhy nashromážděné od nepaměti. Takže ani moc nepociťuji, ani nemohu moc přemýšlet o hodnotě toho, co dělám. Prostě velmi, velmi zaneprázdněná. Jsem ráda, že už nejsem příliš mladá. Teď jsem stará, tak to nebude dlouho trvat. Jestli chcete, abych zůstala dlouho, nemyslím si, že bych chtěla.Musím myslet na Shakyamuni Buddhu. Proč by vůbec chtěl zůstat dlouho na tomto světě? Pravděpodobně v té době bylo snazší obrátit lidi na víru a On se nemusel starat o bydlení, jídlo, daně nebo vůbec o nic. Nemusel se starat o celý svět. Nemusel upravovat práci Supreme Master Television. Nemusel se starat o podnik a závislé osoby, o dělníky a všechny další související věci. Nemusel se zabývat Devadattou, který jen ukradl Jeho metodu a měl jen nějaké následovníky a pouze se Ho pokusil zabít, ale to je vše. Postaral se o každého, kdo k Němu přišel hledat útočiště. Ale i tehdy tam bylo také mnoho mylných obvinění a chybných nařčení, která na Něho byla svalena, například, dokonce přišla žena a dala si polštář na břicho…Nebo kdokoli následoval Buddhu, aby se stal mnichem, ti se o sebe postarali sami. Chodili ven pro almužny a starali se o sebe. Jen sebrali nějaké staré oblečení, které lidé nechtěli, a udělali si kāṣāyu (roucha), jednoduché. Pro muže je to velmi snadné. Nemusíte toho ani moc nosit. Indie je teplá. V Nepálu je většinou teplo. A tak v období dešťů Sobě a Svým mnichům povolil zůstávat na trvalém místě. Měl ášram, který Mu byl nabídnut, takže všichni měli pokoje a pohodlí, a žáci, kteří jim přicházeli nabízet jídlo v těchto obdobích dešťů. Buddha byl milosrdný, obával se, že mniši vyjdou každý den ven a zmoknou v období monzunů a dešťů. Může být velmi obtížné chodit pro almužny. Tři měsíce období dešťů tedy měli pobyt v ústraní. Také se společně sešli a vyměnili si své duchovní zkušenosti a rady, hezké příběhy ze svých cest a tak. Takže to byl velmi pěkný život.Skoro jako na začátku mé mise, kdy jsem měla jen několik stovek mnichů a jeptišek. Každý víkend jsme měli (veganské) grilování. Zpívali jsme a vyprávěli příběhy, nebo hráli na hudební nástroje a tak. Dokonce jsme neměli moc peněz. Předtím jsme šli k řece, opékali jsme jen brambory, jablka a pomeranče. Udělali jsme malý oheň nebo ohnivou pec z velkých kamenů a pak jsme si uvařili něco jednoduchého, třeba (veganské) nudle s trochou divoké zeleniny, kterou jsme nasbírali v okolí. Život byl tehdy opravdu dobrý. Vážně jsem takový život milovala, více než život, který jsem měla v ášramech, a více než teď, protože jsme neměli žádné mentální úsilí, nic, žádnou práci. Život u řeky byl pro mě a mnichy tím nejlepším životem.Někdy nám žáci zvenčí pomohli koupit nějaké jamy a podobné věci nebo nějaké nudle, abychom si mohli uvařit. To byl velmi dobrý život. Proto jsme to několikrát udělali. Dokonce později jsem to udělala sama. Šla jsem ven jen s několika rezidenty a znovu jsem vytvořila takový život na břehu řeky, v divočině, a vzala jsem si, co se dalo, jen během určité doby. Pak jsme se museli vrátit domů kvůli schůzím, práci, vízům a čemukoliv. Ale takový život je život, který mě opravdu moc baví.Ale už víc nemám tolik štěstí. V dnešní době jen musím hodně pracovat, více než dřív. Ale nevadí mi to, nevadí mi to. Také mám radost. Nejsem smutná, nešťastná či tak něco. Někdy je to prostě příliš mnoho práce. Ale stále mohu pokračovat. Doufám, že vy všichni, interní pracovníci a vzdálení pracovníci, budete i nadále podporovat toto Bohem nařízené poslání pomoci více duším, aby byly osvobozeny a pryč z pekla. Prosím, pomozte mi pokračovat. Bůh ví, že pracujete, a vaše odměna bude velká. Půjdete do vyššího Nebe. Ale musíte prostě meditovat, nabíjet se, doplňovat energii, abyste mohli pokračovat v práci ve zdravém stavu mysli i těla.Vlastně vám chci říct důležitější věc, než jsou klenoty, stále jen pokračuji a zapomněla jsem. Jen vám povím, co si pamatuji, bez ohledu na to, jestli je to v pořadí či ne. Teď, toto je důležité. Od teď, dokud nebude náš svět ve skutečném míru, musíte si vždy přichystat nějaké jídlo, aby bylo připraveno ve vašem domě, i když se ve vašem městě či ve vaší vesnici nic neděje, protože možná to město, ta vesnice má větší zásluhy než jiná města. Ale mnoho měst, mnoho vesnic, mnoho měst bude zničeno, většinou by mohly být také úplně. Můžete se podívat na internet a uvidíte. Pokaždé, když se podívám, cítím se jen vyčerpaná bolestí. Opravdu se nechci dívat na zprávy ze světa, ale někdy musím. Atd. Tak se o sebe postarejte.Chci říct, že moji takzvaní žáci, nebudete mít žádný problém, pokud není váš čas k odchodu. Pak jděte s radostí. Na tomto světě nic moc není, co by vás zde mělo držet, protože Nebesa už znáte. Dokonce lidé někdy mají zkušenost blízké smrti, umírají jen na několik minut nebo několik hodin a nikdy se nechtějí vrátit na tento svět. Proč bychom se my, ti, kdo již tak jasně víme o Nebi a pekle a o blaženosti v Ráji, proč bychom se vůbec měli chtít vracet nebo tady zůstávat na dlouho? Já sama tu nechci dlouho zůstat, ale musím. Ale nechci zůstat navždy. To vám chci říct. Nebo kdybych se musela znovu vrátit do práce, potřebovala bych alespoň dlouhou, dlouhou dovolenou ve svém vlastním Domově, v Nové říši Tim Qo Tu.Photo Caption: Vsadím se, že jsi mě na první pohled neviděl
